Blog
Šamanský léčivý obřad
6.11.2020 17:25
Šamanský léčivý obřad se záměrem
Léčivé obřady jsou prováděny kvůli navrácení ztracené síly a ztracené duše, při nemoci nebo pro uzdravení záležitostí a vztahů s předky. Dobrý a harmonický vztah s našimi předky je důležitý pro udržování fyzického a emocionálního zdraví.
Obřady nám mohou pomáhat prolomit staré karmické vzorce, které můžeme opakovat ze svých minulých životů. Jsou také používány k uctění a poděkování pomocným a soucitným duchům, kteří nám poskytují rozsáhlou pomoc a léčení.Při provádění obřadu vytváříme silné spojení s pomocnými duchy a se silou Univerza, jež s námi spolupracují jako partneři. Jakmile si vybudujeme silný vztah s pomocnými duchy, Stvořitelem a svým vlastním božským Já, můžeme se stát tvůrcem vlastního života.
Díky provádění obřadů nastávají změny.
S tím, jak přivoláváme své touhy a uvolňujeme bloky, máme možnost vstoupit do nové dimenze života, kde můžeme pocítit neomezený potenciál toho, co jsme schopni v průběhu svého života vytvořit. Obřad je určen všem, kteří se chtějí za podpory předků, bytostí elementů Vody, Ohně, Vzduchu, napojit na matku Zemi a pomoci nich se zbavit karmické zátěže v rodině, vyzdravět své vztahy s okolím, vyzdravět své tělo anebo projít přechodovým obdobím svého života.
Kdy je vhodné tento obřad podstoupit
- při přípravě na svadbu
- jako svatební obřad – tento obřad je velmi specifický a řeší se samostatně
- příprava ženy na porod
- narození dítěte – řeší se samostatně
- vyhledávání pozemku a vhodného bydlení
- rozvod rozchod – laskavé ukončení
- zakončení jednotlivých životních etap
- nové začátky
- první menstruace
- iniciace mladého hocha v muže
- menopauza
- pohřeb
Tento obřad probíhá individuálně, výjimkou je svadba a narození dítěte.
K očistě používám posvátné byliny, šalvěj, kopál, cedr, jalovec, levandule, šamanskou vodu. Samotný obřad je doprovázen šamanským bubnem, chřestidlem, hand drumem, dešťovou holí a probíhá v bezpečném prostředí. Obřadu předchází očista a příprava prostoru.
Délka individuálního obřadu 120 minut / 2.500 Kč
Svatební ceremonie 10.000 Kč
Obřad při narození dítěte 5.000 Kč
Svatební ceremonie a obřad při narození dítěte se řeší samostatně. Na těchto dvou ceremoniích jsou zapojeni všichni přítomní, součástí je i náročná příprava na ceremonii.
Kolik prostoru si na chaos v sobě dopřáváš dnes ?
1.4.2020 18:51
Dnes ráno jsem se vzbudila a bylo všechno nějak jinak. Byl to velmi zvláštní pocit, který moc často nezažívám. Vlastně vůbec ho nezažívám! Pocit osamocení, rozmrzelosti, nenálady, bezmoci. Říkala jsem si, fíha, tak to je drsné, takhle nějak to zřejmě vypadá, když mě lidi volají, že mají depresi.
Vstala jsem. Bylo deset. Začala jsem tyto pocity pozorovat. Zkoumala jsem tento nový stav. Kdybych se tomu úplně poddala, asi bych znovu zalezla do postele, přikryla se peřinou a už nikdy bych nechtěla vylézt ven. Chtělo se mi křičet. Vyběhnout ven na ulici a křičet. Vykřičet jak je to všechno na hovno, jak se cítím nesvobodná, sama, že mi umírají blízcí lidé, no bylo tam toho hodně. Prostě život zpackanej.
Tento stav trval intenzivně dvě hodiny. Mezitím mi psala kamarádka sms, jak se mám. Napsala jsem jí, že na hovno. Prý, že mě zavolá. Jenže jsem s nikým nechtěla v tomto stavu mluvit. Strašné.Hlavou mi běhalo, že pokud někam tuto negativní energii nenasměruju, bude to zlé. Začala jsem spontánně vyhazovat oblečení ze skříně. Skvělá věc, stejně jsem si chtěla uklidit. To mě trošku zklidnilo, přidala jsem hudbu a u toho jsem oblečení třídila. Mezitím jsem si uvařila zelený čaj a dala si svoji denní dávku ječmene a chlorely a panáka vitamínu C. To už jsem byla téměř vyrovnaný člověk, ale vzalo mě to hodně sil, energie.
Lehce před jednou jsem kamarádce napsala, jestli platí její nabídka na rozhovor po telefonu, že jsem připravena. A nyní je něco málo po půl sedmé večer a vše je pryč. Byla jsem se venku projít. Doma si ještě zaběhala a tvořila jsem andílky.
Tento stav se přes můj dnešní den přehnal jako jedno velké tsunami. S vděčností musím konstatovat, že jsme vděčná, že se mi to přihodilo. Teď už na vlastní zkušenosti vím, jak se cítí mí klienti, kteří toto prožívají třeba několik dní, týdnů, měsíců.
Věřím, že některým z Vás, kterým se děje v těchto dnech něco podobného, můj dnešní příběh pomůže.
Moje doporučení z toho zní:
„ Dopřej si prostoru tolik, kolik potřebuješ“ Nechej sebou, všechno co přijde, projít, nebojuj s tím. Přijmi to tak, jak to je. A potom ten stav, když trochu zeslábne, vědomě změň. Nasměruj tu negativní energii do něčeho tvůrčího, proměňte to ve světlo.
Mějte krásný večer. Pokud potřebujete konzultaci a pomoc, jsem tu pro Vás.
Napište mi na messenger nebo do zprávy na telefon, ozvu se Vám. Děkuji za Váš čas.
TAKHLE JSEM TO DĚLALA VŽDYCKY
30.3.2020 14:32
Dnes jsem měla na Skypu klientku, která mě svým tématem navedla na tyto řádky. Za to jsem ji vděčná, protože tyto řádky Vám mohou pomoci si uvědomit to, jak to máte Vy.
Když se podíváme na to, jak žijeme, zjistíme, že se všechno stále opakuje. Stále děláme ty stejné věci. Na jedné straně je samozřejmě dobře, že tyto věci máme naučené a probíhají nevědomě, na druhé straně nám to však ztěžuje zavést do života nové věci, být pružní v reakci na změny, které se nyní okolo nás dějí neustále.
Pokud pořád dokola děláme stejné věci stejným způsobem, přestáváme je vnímat a postupně se dostaneme do stavu jakéhosi otupění. A následek? Většina z toho, co děláme, nám už vůbec nepřináší radost. A také – pokud děláme stále stejné věci, zabraňujeme si prožít něco nového.
Takže témana zamyšlení: Máme ve svém životě radost?
Můj dnešní tip: Udělejte dnes alespoň jednu věc jinak – jděte se projít někam, kam běžně nechodíte, běžte nakoupit do jiného obchodu nebo nechoďte do obchodu vůbec , vyzkoušej jiné místo na spaní, zazpívejte si, malujte, zavolejte příteli.
Děkuji za Váš čas a věřím, že to pro Vás může být novým začátkem, jak dělat ve svých životech změny a hrát si.
Jdi klidně svou cestou
29.10.2019 21:07
Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru, jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný. Zdroj: https://citaty.net/sbirky/798/max-ehrmann-desiderata/
BALÍK NA POŠTU
18.5.2018 14:54
Mohlo by se zdát, že si těchto věcí všímám více než kdykoliv jindy, opak je pravdou. Jsem vždy obezřetná k tomu, co vysílá „vnější svět“. Mám vypozorované, že jsou dny, kdy jsou lidi podrážděnější, vznětlivější než kdykoliv jindy. Můj dnešní příběh je z pošty.
Přišla mi zpráva, že si mám vyzvednout balík na poště. „Jupííí“ říkám si, přesměrovala jsem si totiž zasílání pošty z centra města na pobočku poblíž domova, kam se dostanu krásnou procházkou okolo řeky. Navíc na centrální poště jsou věčně naštvaní lidi. Mají k tomu různé osobní důvody, jakože musí dlouho čekat, že ženy za přepážkou jsou pomalé, že elektronický systém je na „hovno“, že je málo otevřených přepážek, že je zase venku strašně – moc horko nebo zas moc deště. Čekají jako zhypnotizovaní se zrakem upřeným na tabuli a u toho si svorně notují a nadávají.
Jupííí jsem použila, protože jsem se těšila, že jednou budu na poště v klidu, budu se těšit vzájemné laskavosti a vlídnosti malé pošty, jako je to na vesnici. Ouha!!! Jsem se zmýlila.
Přišla jsem pár minut po obědě, po odpolední otevírací době. Ze dvou přepážek byla otevřena jen jedna, slečna u druhé přepážky zřejmě dopočítávala tržbu. V řadě čeká asi pět lidí, žádná tragédie, všichni jsou v pohodě, vlídní a usměvaví. Přichází pán v podroušeném stavu v doprovodu dcery, která mu nařizuje:“Ani se nehni, skočím si do obchodu a ty tady zatím stůj a drž se této paní (myšleno mě)“. Už toto mě velmi zaujalo, protože se mě nezeptala, jestli může. No a „taťka“ si mě velmi oblíbil a rozhodl se, že splní zadání dcery. Stoupl si vedle a ještě to „vytunil“ tím, že se otočil směrem ke mně a fakt se mě držel. Kromě toho, že z něho táhl alkohol a do určité míry mi to nebylo až tak příjemné, byl velmi milý. Bylo to vtipné, pořád se na mě díval a usmíval se, když jsem poodstoupila kvůli jeho dechu, poposunul se i on. Smála jsem se a on taky. Řada se zmírňovala, atmosféra vlídná.
S příchodem dalšího člověka se vše změnilo, jakoby by přišel temný mrak v podobě starší ženy, zřejmě již paní v důchodovém věku, přesto čilá. A začalo to. „To si jako nemůže ta fuchtle spočítat v pauze, to jsou služby, jak dlouho tady kvůli ní jako musím trčet“, zas všechno špatně, nasranost nebrala konce. Otočila jsem se na paní – stála velmi těsně za mnou a toto mi tlačila přímo do mozku.
Řekla jsem jí, ať je trochu tolerantní, že to zřejmě slečna nestihla, protože se potřebovala taky najíst. Dost často vidím totiž na poštách, že lidi přijdou těsně minutu před zavíračkou a zaberou „holkám“ z pauzy klidně 20 minut.
„Vlídná“ žena na to opět reagovala zlobou a tak jsem jí řekla, ať na mě nešíří takový hnus, že to fakt nechci poslouchat a jestli jí to vadí a chce něco sdělit, tak ať jde přímo za tou slečnou a řekne jí s čím má problém, ať to neříká nám, co stojíme v řadě.
Chvilku bylo ticho, dalo by se krájet. Po chvíli jsem slyšela: „na to přijdete sama“. Tím mě zaujala velice. V kontextu s mým včerejším postřehem a článkem na blogu se nedá si nevšimnout, že starší ženy jsou věčně nasrané a v negaci, rezignované na všechno a všechny. Nedivím se mladým, že k nim nechovají úctu. Omlouvám se tímto tvrzením všem starším ženám, které to tak nemají, tento týden jsem je prostě nepotkala.
Pokračovala jsem v konverzaci a řekla jí, že na na nasranost musí být člověk nastavený, že už jsem si na to přišla. V tu samou chvíli slečna otevřela přepážku a tato žena se bez mrknutí oka předběhla.
Co říct závěrem?
Snad jen vyslovit své přání: aby tato žena a jí podobní, uviděla a uvědomila si svoji zlobu, kterou šíří okolo sebe. A aby se naučila, pokud jí něco vadí a chce to změnit, hledat řešení a ne se schovávat v davu.
Za chvíli jedu na ovoce a zeleninu, to jsem zvědavá, jaká výzva mě čeká. Krásný víkend.
.jpg)
Ráno jako z pohádky
11.3.2018 12:51
To ráno bylo dokonalé . . .
1.2.2018 centrum Gem River Edge - eco home and safari Srí Lanka.
Po včerejším úplňkovém rituálu v zahradě našich hostitelů a nádherných lidí, sedím uprostřed řeky, jejíž tok čistí svými léčivými kořeny bylinné stromy a vidím ten výjev jako z pohádky:
S rozbřeskem rána se přichází napít páv. . . spadla mě čelist, zírám jako blázen a moje dětská duše se tetelí blahem a pak. . . se již celá má bytost tetelí blahem, tento krásný pták vzlétá a letí . . . a přesto, i ve svém zkoprnění a úžasu jsem část této krásy zachytila a s láskou se o toto dělím.
Postřehy odjinud – Švédsko
10.9.2017 8:58
Letos jsem si udělala pauzu a po dlouhých letech organizování pobytů u moře a jsem si udělala prázdniny pro sebe. A vyrazila pro mě do naprosto neznámé země, Švédka.
Přivítalo mě svým svérázným počasím. Když sluníčko nesvítilo, bylo to jako u nás na podzim, přestože byl srpen. Jelikož jsem přijela z rozžhaveného Česka, které se potýkalo s vysokými teplotami, tak mi chvíli trvalo, než jsem se zaklimatizovala.
Co pro mě od začátku bylo velmi, ale velmi příjemné, tak to byla vlídnost Švédů. Dokonce, když jsem přišla na zahradu a psala knihu a sousedovic kluk sekl trávník, tak když viděl, že tam jsem, tak to sbalil a dodělal to, až jsem skončila. Neskutečné. Mezitím se mi přišla představit jeho maminka a omluvila se za rušení.
Nemůžu sice mluvit za celé Švédsko, byla jsem v Goteborgu, 2. největším městě, v Malme, Ystadu, ale žádné asociální chování jsem nezaznamenala. Švédi jsou velmi komunikativní, žijí v párech, setkávají se. Musela jsem se smát, protože jsem si vzpomněla, kolik mých známých, přátel včetně mě je singl. Navíc nevytvářejí žádný tlak, že by spěchali, nebo že by někoho osočovali, ať si třeba v obchodě u pokladny pospíší, usmívají se, dopřejí ti času, koliko potřebuješ. Neměla jsem tady nikdy pocit, že někoho zdržuji, obtěžuji, otravuji.
Další z věcí, které mi byly velmi příjemné byli psy. Žádný pobíhající a štěkající, sice jsem občas při cestě k jezerům zahlídla, jak pobíhá, ale když majitel viděl, že se někdo blíží, okamžitě reagoval a dával ho nakrátko na vodítko. Samozřejmě jsem tam neviděla ani nešlápla do žádného psího hovínka. A auta? Řidiči naprosto vymazlení. Pouštěli mě na přechodu, i když jsem měla červenou. Za celou dobu jsem tam neviděla žádného vystresovaného, uhoněného a závodicího řidiče a vlastně ani žádného vystresovaného člověka.
Hodně Švédů je až do vyššího věku aktivní a hodně sportují, zdá se, že milují golf a rychlochůzi. A mají se rádi. Nepřepracovávají se. Chodila jsem tam i do posilovny a tak jak u nás se cítím někdy dost divně mezi těmi namalovanými a „vystajlovanými „ a navoněnými princeznami a Keny, tak tady to bylo naprosto jiné. Chodí sem mladí, starší i důchodci, dokonce jsem tam zaznamenala i situace, kdy se tam přibelhali o holi, ale šli cvičit. Krása to vidět, že se tak o své zdraví starají. Chápu ovšem taky, že být starý (a nejenom starý) ve Švédsku a v Česku je velký sociální rozdíl. Ihned po svém příjezdu domů jsem se synem udělala dohodu, že až budu stará, tak mi bude kupovat permanentku na cvičení a plavání a welness pobyty. Jídlo je kapitola sama o sobě. Potraviny kvalitní, nehnijící a nepáchnoucí. Překrásné bezobalové obchůdky, radost nakupovat. A obtěžující opilci a kuřáci na veřejnosti? Omyl. Za tu dobu, co jsem tam byla, jsem viděla všeho všudy tři kuřáky. Nikdo na Vás nefouká kouř a neobtěžuje na ulici tím, že by se na Vás v opilosti lepil v tramvaji nebo měl blbé a oplzlé kecy. Alkohol se v obchodech volně neprodává, jsou na to speciální obchůdky, které mají otevřeno jen omezenou dobu. V baru a v restauraci alkohol dostanete, ale je samozřejmě drahý. Co se týká cigaret, tak tady ti, kdo mají potřebu nikotinu „snůsujou“. Jsou to takové malé tabákové polštářky, které se vsunou pod dásně na slinné žlázy a tím jde nikotin přímo do mozku. Zkoušela jsem to, ale je to tak nechutné, že bych jako kuřák rozhodně skončila.
A děti? Ty jsou fakt vymazlené též. Bydlela jsem vedle školky a školy a měla jsem možnost je každodenně pozorovat. Jsou své, nepláčou, nebijí se, nejsou trucovité a vzteklé, krásně si hrají. Učitelky na ně nepokřikují, že něco nemůžou, jsou přirozené a roztomilé. Rodiče se s nimi baví jako s dospělými. Mateřská je tu do dvou let. Běžně tu potkáte s dítětem spíše tatínky a to velmi krásné a taky dědečky. Což mě je doteď záhadou. Pátrala jsem po tom, jak to je možné, ale rodilý Švéd vůbec nerozumí tomu, na co se ptám, protože je to u nich tak silně zakořeněné a přirozené, že dítě je obou rodičů a proto se logicky o něho starají oba dva a maminka si potřebuje takyodpočinout .
I přestože je tu skutečně hodně muslimů, Vietnamců, Číňanů a „burkových“, nejsou tu, alespoň v centru nějaké potyčky, nepořádek, nevraživost k nim. Příroda, no to mě taky nepřestane bavit, všude krásně. Naprosto čistá voda, mohlo by se z ní pít. Okolo jezer jsou vybudována veřejná ohniště, venkovní i krytá, kde někdo vždycky nachystá dřevo, takže máte kdykoliv se Vám zachce full servis a bez nepořádku.
Závěrem bych chtěla říct toto. Bylo pro mě úlevné vidět, že existuje země, kde se věci dějí přirozeně, jednoduše a funkčně a s lehkostí. Švédi jsou velmi praktičtí a mají rádi, když věci fungují dobře. Když nefungují, tak to řeší a vyřeší. Nediskutují dlouho, spíše konají. A je to vidět. Sice to není pro mě top země, stále mým favoritem zůstává Asie a Jižní Amerika, ale budu se sem velmi ráda vracet, abych načerpala energii země, kde to lidsky funguje. Děkuji Švédsko a Zuzy.
LÁSKA JE LÉK PRO DUŠI I TĚLO
6.10.2016 21:44
Sergej Lazarev je známý ruský spisovatel, psycholog, badatel, léčitel a bioenergoterapeut. Objevil a popsal karmický mechanismus, který již byl v mnoha pramenech popisován, ale dosud nikým neprozkoumán. Jako první v historii nejenom rozpoznal nejhlubší struktury duše ovlivňující náš osud a zdraví, ale také na základě nesčetných studií dokázal, že působením na chování a emoce člověka můžeme měnit k lepšímu jeho osud, charakter i zdraví. Ve výzkumech S. N. Lazareva se věda a náboženství spojují v jeden harmonický celek. Článek z časopisu Pfoenix Léčení pouze fyzického těla je jen odsouvání problému do budoucnosti Celá naše civilizace trpí vážnou nemocí, která může vést až ke smrti. Tato nemoc se může léčit, ale může se i zhoršit. Proto je otázka zdraví, která nyní stojí před celou naší civilizací, otázkou číslo jedna. Bohužel je pojem “zdraví” spojován především s tělem. Poslední století přemýšlíme pouze materialisticky a věříme, že nemoc je jen problémem těla. Ale nemoc ve skutečnosti tělem končí. Nemoc začíná v duši. Pokud má člověk špatný cíl, charakter či náhled na svět, nevyhnutelně to vede k fyzickým nemocem. Přichází ke mně hodně lidí, viděl jsem tisíce, možná desítky tisíc případů, diagnostikoval a analyzoval a všude jsem viděl to samé: Pokud člověk nezmění svůj charakter, pokud se nezmění jeho náhled na svět, je jeho fyzické uzdravení dočasné. Léčení fyzického těla je jen odsouvání problému do budoucnosti. O tom jsem se přesvědčil při každé analýze nemoci. Vědci už konečně pochopili, že neexistuje žádný fyzický čin bez duchovního. Čili každému fyzickému činu předchází duchovní, psychický. Když jsem začínal svůj výzkum a prováděl jsem klientům diagnostiku, tak mi nevěřili a tvrdili, že jsou zdraví. Ale utekl rok či dva a začali se vracet, aby mi dali za pravdu. A tak jsem pochopil, že nemoc nezačíná na úrovni těla, kde ji ještě lékaři nemohou najít, ale začíná na jemné úrovni. Pochopil jsem, že to, co jsem nazval strukturami pole – strukturami podvědomí, je duše. Duše je spojená s tělem, s tím, čemu říkáme biopole. Biopole je součástí naší duše. Duše zabírá mnohem více prostoru než tělo a existuje i tehdy, když zemřeme. Pokud máme problémy s duší, nevyhnutelně dříve nebo později nastanou problémy s tělem. A nezáleží na tom, onemocní-li jeden člověk, či skupina lidí – rodina, rod, nebo celý stát, či celé lidstvo – děje se to podle stejných zákonů. V současné době existuje velké množství diagnostických metod – diagnostika podle pulzu, oční duhovky, ucha, můžete zrentgenovat člověka, udělat různé testy apod. Dnes je podle odborníků nejpřesnější diagnostika podle krve, neboť krev má tu nejúplnější informaci o stavu organismu. Pokud není krev v pořádku, nastane problém. Už ve Starém zákoně se říká, že krev je spojena s duší živé bytosti, z čehož vyplývá, že krev se kazí tehdy, když jsou problémy s duší. A problémy duše – to jsou problémy spojené se ztrátou mravnosti, lásky a víry. Bůh je Láska a Bůh stvořil člověka ze sebe a vdechl do něj život. Znamená to, že jsme ve své podstatě Božské bytosti a sestáváme z lásky. Naše vyšší já, základní a hlavní já – to je Láska a pak je vše ostatní. Z Lásky vzniká duše. V duši se pak rozvíjí vědomí a tělo je závěrečnou fází rozvoje duše. Pokud je člověk duše, ale i vědomí a tělo, pak je v první řadě třeba pečovat o duši. Budoucnost je fyzikální veličina Můj výzkum ukázal, že pojem “budoucnost” je fyzikální veličina. Viděl jsem, že každý člověk má svoji zásobu budoucnosti. Pokud se tato zásoba zmenšuje, člověk může dostat schizofrenii, rakovinu, cukrovku nebo může zemřít. Zásoba budoucnosti je spojená se stavem naší duše – duše vytváří budoucnost. Energie budoucnosti je vytvářená duší. Jestliže naše duše začne chřadnout – a duše hyne, když ztratíme lásku – pak u nás nepozorovaně mizí budoucnost a začínají nemoci, nejtěžší a nevyléčitelné. To, co nazýváme syndromem získaného imunodeficitu AIDS, homosexualita, rakovina, schizofrenie a autismus – to jsou nemoci lidí, kteří prakticky nemají budoucnost. Jsou to v podstatě nemoci duše. A duši je možné vyléčit. Hlavní příčina současných nejvážnějších onemocnění Hlavní příčiny nejčastějších úmrtí jsou mrtvice a infarkty myokardu. Současná medicína je bezmocná v prevenci těchto onemocnění. Ale lékaři už pomalu začínají chápat, že pokud není odstraněna příčina nemoci, není možné člověka vyléčit. A příčinou nemocí v poslední době stále častěji nazývají stresy, nesprávný vztah k situaci, deprese, vnitřní nespokojenost se sebou a okolním světem. Čili oficiální medicína je nucena přiznat, že příčina onemocnění spočívá v duchovně-psychické sféře. Zpočátku onemocní psychika – nepozorovaně, v hloubi duše a potom onemocní tělo. Ájurvéda říká, že charakter člověka ovlivňuje jeho zdraví. Právě v Indii vznikl pojem “karma” – zákon příčiny a následku. Pokud člověk např. raboval, kradl a zabíjel, v příštím životě budou totéž provádět ostatní jemu. Zákon příčiny a následku spojuje naše chování s pocity, se zdravím a s naším osudem. Pokud čteme Nový zákon, uvidíme totéž. Když Kristus vyléčil člověka, řekl mu: “Jdi a nehřeš více, aby se s tebou nestalo něco horšího.” Tak že všude vidíme jedno a totéž. Naše emoce a chování nevyhnutelně ovlivňují naše zdraví, ale i zdraví našich potomků. Každý náš čin ovlivňuje budoucnost naši i našich dětí Když jsem začínal svůj výzkum, neměl jsem o tom ani ponětí, ale po létech všechny moje závěry výzkumů přesně potvrzují všechno, co bylo řečeno ve Starém a Novém zákoně. Ano, skutečně existuje vnitřní spojení mezi rodiči a dětmi. Jakékoli naše slovo, pocit a chování, každý náš čin – to vše se kóduje v našich duchovně-jemných strukturách – v našem podvědomí a dříve či později se za to budeme muset zodpovídat: “Co jsme zaseli, to sklidíme.” A co je nejdůležitější – viděl jsem, jak se člověk měnil, když změnil svůj postoj k okolnímu světu, tak měnil i svou minulost, přítomnost a budoucnost. Uzdravovaly se děti, mizely zhoubné nádory. Proto jsem začal psát knihy – mým hlavním cílem bylo dát lidem informace, znalosti a zkušenosti, které jim mohou pomoci, aniž by potřebovali moji přítomnost, moji diagnózu, aby se mohli sami, bez mé pomoci, změnit a překonat různé nemoci. V principu jsem výsledky uviděl již za několik let. I když už mě lidé nenavštívili osobně, sami se zbavovali rakoviny, cukrovky, jejich rodiny se obnovovaly, zlepšoval se osud, a to vše jen po přečtení knih, potom, co pochopili, že my jsme láska a nejdůležitější, co máme hromadit v duši, je láska– záchrana a zachování lásky. Co je vlastně stres? Stres je ztráta toho, k čemu jsme připoutaní. Čím větší je připoutanost, tím větší je stres. V indické filosofii existuje výraz: “Nemoci jsou následkem připoutanosti k tomuto světu.” Přesvědčil jsem se, že právě připoutanost k různým aspektům lidského štěstí přináší závislost, zvyšuje agresivitu a pak začínají nemoci. Stres – to je nejen bolest či něco nečekaného, je to vlastně změna obvyklého způsobu života. Je to ztráta něčeho drahého srdci, k čemu jsme připoutaní. Špatně snáší stres ti, kteří se nemohou vyrovnat se ztrátou, ti, kteří neumí dávat. Ten, kdo je zvyklý dávat, hladovět, držet půst, starat se o jiné, stres snadno překoná. Ten, kdo chápe, že Bůh je láska, že je třeba plnit přikázání, že je štěstí o někoho se starat, více dávat než brát… Takový člověk přežije ve zdraví jakkoli těžkou situaci. Zjednodušeně se všechna Boží přikázání zredukují na jedno – na první: “Bůh je láska”. Proto člověk, který směřuje k lásce, nebude krást a nebude křivě svědčit. Nebude zbožšťovat jídlo, sex či peníze. Nebude plenit a zabíjet druhého. Bude srdečně a s úctou jednat s rodiči a ostatními lidmi. Jakmile se odchylujeme od přikázání, od jejich podstaty, od lásky, začínáme se připoutávat k tomuto světu, stávají se pro nás důležitějšími materiální hodnoty a při každém nezdaru nebo urážce trpíme. V podvědomí se hromadí agrese a následkem toho přichází nemoci, neštěstí a smrt. Náš budoucí osud i osud celé planety se rodí z našeho myšlení Naše civilizace teď vchází do období velkých změn. Brzy se má zrodit civilizace nová. My budeme jinými lidmi – těmi, co zůstanou naživu. Jsme svědky velké globální krize a jsme na jejím začátku. Za rok nebo dva se podle odborníků Amerika zhroutí a tehdy začne skutečná, vážná krize. Bude to obrovský stres pro všechny. Nyní tedy vcházíme do let, kdy nastane nepřetržitá stresová situace. A jestliže budeme na stres reagovat s pocitem strachu, odsuzování a nespokojenosti, všechno se to bude hromadit v našem podvědomí. Za pět až sedm let následkem toho můžou vypuknout nemoci i přírodní katastrofy, protože naše energie ovlivňuje Zemi. Z toho, jak správně reagujeme na okolní svět, se vytváří náš budoucí osud a zdraví. Jak vnímáme svět, takový je náš vnitřní stav nejen duchovní, ale i fyzický. Celá Evropa a Amerika zoufale snaží najít východisko ze vzniklé situace. Proč kapitalismus selhal? Proč selhal volný trh? Proč se zhroutila plánovaná socialistická ekonomika? A nyní zaniká tržní hospodářství. Politici, filosofové a zástupci náboženství setrvávají ve stavu obrovského stresu, neboť nevědí, jakým směrem se vydat, neví, co mají dělat. Už chápou, že tržní ekonomika začíná zabíjet civilizaci, ale nevidí žádné východisko. Existuje nějaká cesta z této situace? Existuje, ale oni ji nevidí, protože řešení může být pro mnohé politiky a ekonomy příliš neočekávané. Jestliže se lidé budou navzájem podvádět, trh není možný. Aby fungovala tržní ekonomika, musí se kontrolovat morálními zákony. Pokud není morálka, stává se tržní ekonomika nástrojem loupeže a násilí jednoho proti druhému. Jestliže světový bankovní systém místo toho, aby živil a rozvíjel ekonomiku, začíná loupit, okrádat a zabíjet, je taková ekonomika odsouzena k zániku. Banky jsou totiž krevním systémem ekonomiky. A pokud banky začínají porušovat morální zákony, ekonomika nevyhnutelně musí vést ke kolapsu či válce. Krize dnešní civilizace je krize tržní ekonomiky, která přivádí všechny lidí ke krachu. Proč se hroutí tržní ekonomika? Proč se nyní hroutí tržní ekonomika? Protože v přítomném okamžiku je ve své podstatě nemorální. Hlavní, poslední nástroj záchrany naši civilizace je mravní kontrola nad trhem a nad plánováním. Jestliže lidi přestanou uctívat mamon, nebudou pro ně hlavní hodnoty jen peníze a blahobyt, sex a jídlo, ale morálka, láska a víra, tak civilizace přežije. Všichni víme, že teď světu nevládnou carové ani králové či prezidenti, ale finanční korporace. Obchodní korporace se zmocnily celého světa a ovládají prezidenty, vlády, krále… Mohlo by se zdát, že je jedno, kdo vládne – v čem je tedy rozdíl? Vysvětlím v čem: Např. Ludvík XIV. říkal: “Stát jsem já.” Čili král cítí, že stát je součástí jeho těla. Musí se postarat o stát a národ. Pokud se nebude starat, stát zahyne spolu s ním. Cíl krále je zachránit stát, posílit ho a zajistit jeho přežití v budoucnu. Samozřejmě, že myslí i na sebe. Ale když bude myslet jen na sebe, stát zahyne a on pak zemře sám. Prezident a vláda jsou v podstatě rovněž najatí proto, aby se postarali o stát. Ale jaké jsou cíle finančních korporací? Peníze a zase jen peníze. A do tohoto cíle není zahrnuté ani zdraví národa a jeho budoucnost, ani morální aspekty – není tam nic kromě peněz. Při takové orientaci nadnárodní korporace řídící státy je nevyhnutelně přivedou k zániku a rozpadu. Současná technokratická civilizace ztrácí morálku a víru. Kristus řekl: “A také kvůli porušování mnohých zákonů v lidech vychladne láska.” Když odchází láska z duše, odchází i morálka. Duše začíná usychat a odchází i budoucnost. Potom zaniká stát, národ nebo i celá civilizace. Zpočátku umírá duše, potom umírá budoucnost, pak umírá tělo. Neštěstí dnešní doby je, že lidé prakticky nechápou význam pojmů, jako je duše, láska, víra a morálka, protože věří, že duše je abstraktní pojem. A láska že je náboženský pojem. Morálka překáží toleranci a demokracii. Civilizace se potápí. Proč mluvím o civilizaci? Proto, že neexistuje žádný rozdíl mezi schématem umírání jednoho člověka, či skupiny lidí. Viděl jsem lidi, kteří měli vynikající fyzickou kondici, ale budoucnost už neměli. Ale pokud pochopili a chtěli se změnit, žili dál, pokud se nechtěli změnit, pak umírali – a je jedno jestli z důvodu nemoci nebo nehody. Moderní medicína neví, proč je člověk nemocný Moderní medicína neví, proč je člověk nemocný. Moderní medicína neví, co je to duše. Moderní medicína neví, jak jsou naše pocity a jednání spojené se zdravím a osudem. Náboženství na nejvýš tuší a ukazuje se, že jediná cesta pro současnou civilizaci je uzavřena. Náboženství také neví, neboť téměř všechna náboženství světa lásku a víru nahradila rituály a politikou. Čili forma se dále vyvíjí, ale obsah se ztrácí. Setkal jsem se s věřícími, kteří umírali na rakovinu. Viděl jsem, že víru mají, ale lásku ne. V co tedy věřili? Věřili ve své zdraví, v to, že Bůh je ochrání, v to, že když se budou modlit, budou mít peníze i zdraví. V toto věřili. Ale podstatou víry je láska. Jen prostřednictvím lásky můžeme pocítit jednotu s Bohem. Pokud láska chybí, žádné ostatní atributy nemají smysl. Jestliže jsou zákony, podle kterých se pohybují planety, pokud existují zákony fyziologie našeho těla, tak potom jsou i zákony fyziologie duše. Když je nedodržujeme, tak dříve nebo později budeme mít problémy. Jestliže se neustále opíjíme, přejídáme, nehýbáme se, jinými slovy škodíme svému tělu nesprávným způsobem života a nesprávným postojem k sobě sama, tak máme zaručeno, že budeme nemocní a předčasně zemřeme. To ví každý. Ale existují také zákony duše, a pokud se k duši budeme chovat nesprávně, také onemocníme a zemřeme. Přitom zpravidla když pijeme, přejídáme se, nechceme se rozvíjet a vedeme pasivní způsob života, čili zabíjíme své tělo, máme problémy s duší. Vždy ztratíme to, co dáváme na první místo. Všichni máme pouze dva instinkty: pud sebezáchovy a instinkt pokračování rodu. Pud sebezáchovy je potřebný, bez něho bychom zemřeli. Ale když ho začínáme stavět na první místo, pak je pro nás nejdůležitější osobní ochrana, vlastní území, postavení, peníze, moc, spravedlnost a nadřazenost. A pokud nás někdo v něčem omezí, budeme ho nenávidět a budeme připravení ho zabít. Pokud máme nenávist, urážku ve své hlavě, není to ještě nemoc, když ale přechází do duše, do podvědomí a pokud to děláme často, je to nebezpečné. Protože na úrovni duše, v hloubi našeho podvědomí, jsme všichni sjednocení. Nenávist k jednomu člověku zabíjí všechny. Když začneme nenávidět jednoho člověka, můžeme zabít celé lidstvo. Proto, když v nás agresivita začne pronikat do hloubi duše, tak je zastavena nemocí, neštěstím nebo smrtí. Agresivita se však objevuje i tehdy, když se naše duše příliš připoutává k pozemským hodnotám. A jediný nástroj, jenž může pomoci překonat závislost na lidském štěstí a instinktech, je láska k Bohu. Jednoduše řečeno je člověk zvíře, které uvěřilo v Boha. Zvíře žije instinkty. Bez nich není možné žít. Jestliže se obracíme k Bohu a směřujeme k Němu, pak se zvíře v nás stáhne do pozadí a božské vyjde napovrch. Viděl jsem i takové lidi, kteří se modlí jen za své zdraví a ztrácí ho. Ale vše, co stavíme na první místo na úkor lásky k Bohu, musíme ztratit, aby zůstala naživu naše duše. Pokud máme peníze na prvním místě, tak o ně přijdeme. Jestliže máme na prvním místě rodinu, ztratíme ji. Když na prvním místě máme blahobyt, postavení či moc, ztratíme je také. Je to jen otázkou času. Zloděj na začátku vyhrává, ale nakonec vždy prohraje. Když budeme porušovat přikázání, nevyhnutelně to povede ke zdravotním problémům. O tom se mluví v Bibli a já to vidím každý den. A nyní to již začínají vidět i lékaři a vědci. Čili se vracíme k těm pravdám, které jsme už dávno zapomněli. Takže, abychom fyzicky v nejbližší době přežili, bude zapotřebí obnovit ten pořádek věcí, jenž existoval vždy. Smysl života a nejvyšší štěstí – to je láska v duši, která nás spojuje s Bohem. Všechno ostatní následuje až pak. Pokud máme správný systém cílů, uzdravíme se. Cíl je jednota se Stvořitelem Člověk se skládá z lásky. Podvědomě si uvědomuje, že veškerou energii, hlavní a životní dostává prostřednictvím lásky od Boha. Proto podvědomě pro každého z nás je cílem jednota se Stvořitelem. Bez toho nemůžeme přežít. Láska k Bohu je cíl. Ona rodí funkci – náš život a poté se formuje naše tělo a fyzické zdraví. Co se děje, když vědomě ztrácíme víru v Boha a zříkáme se lásky? Jde o to, že se můžeme zřící víry a být zdravý m – to je otázka rétoriky, protože podstata víry je láska. Jestliže se zříkáme lásky, umíráme. Dnešní civilizace při ztrátě víry ztrácí lásku. Co se děje, když ztratíme cíl, když ztratíme lásku? Začínají se zhoršovat a postupně selhávat všechny funkce. Začíná trpět náboženství, ekonomika a politika. To je to, co dnes nazýváme “krizí”. Když funkce úplně zanikne, začíná se rozpadat tělo – forma. V zásadě se k tomu již přibližujeme. Proto, když ke mně do ordinace přijde vážně nemocný člověk a říká: “Umírám”, vysvětluji mu: “Pokud se nenaučíte milovat, nemáte šanci přežít. Abyste se naučil milovat, potřebujete se nejprve naučit vyrovnat se se ztrátou. Proto přezkoumejte svůj život a každou ztrátu nevnímejte jako neštěstí a utrpení, ale berte ji jako pomoc shora pro záchranu vaší lásky. Např. jakákoliv urážka je vaší léčbou. Urazí-li vás někdo blízký nebo už nikoho blízkého nemáte, tak jděte k Bohu. A je to skutečně tak – osoba, která ztratila vše, buď spáchá sebevraždu, nebo začne věřit v Boha. Ten kdo začíná věřit v Boha, přežije.” Proč potřebujeme nemoci? Proč musíme prožívat ztráty? Z jakého důvodu potřebujeme nemoci? V Bibli se říká: nemoc nedovoluje lidem hřešit (“Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.” <1. Petr 4:1-2>). Co je to hřích? Hřích je takové chování člověka, jež zabíjí lásku. Ať je to jakékoliv chování, pokud při tom mizí láska – je to hřích. Hřích je ztráta jednoty s Bohem. Proč nemoc neumožňuje lidem hřešit? Protože nemoc zastavuje lidské funkce, omezuje instinkty a energie už nesměřuje k in stinktu, ale k Bohu. Proto nemoc, neštěstí, urážky a ztráty vytváří stres, a pokud na něj budeme správně reagovat, bude lékem i léčbou. Jestliže budeme upadat do deprese a hledat viníky, efekt bude opačný – stres bude zabíjet. Život bez stresu není možný a právě náš postoj k němu nás dělá buď silnějšími, nebo slabšími. Stres nás může uzdravit, ale také může učinit nemocnými. V našem vnímání se skrývá naše zdraví či naše neštěstí nebo nemoc. Občas ke mně přichází pacienti a říkají: “Přečetli jsme Vaše knihy, ale výsledky nejsou žádné.” Dívám se na jejich pole a říkám: “A proč jste ještě stále neodpustili blízké osobě?” – “A jak mu mám odpustit, když se takhle zachoval?” Vysvětluji: “Co je to odpuštění? Nikdy nedokážete odpustit, pokud si myslíte, že jen dotyčná osoba nese vinu. Jestliže chápete, že ne, že prostřednictvím této osoby vás Bůh léčí, pak jí odpustíte.” Proto, aby bylo možné někomu odpustit, je třeba vidět ve všem Boží vůli. Toto realizovat je pro většinu z nás velmi obtížné, protože nás dnes učí, že Boží vůle není, je jenom ďábelská vůle kolem nás, že svět je krutý a nespravedlivý. Pokud věříme, že svět je krutý a nespravedlivý a nevidíme Boží vůli ve všem, šanci na odpuštění, na přijetí toho, co se děje, nemáme. Když odpouštíme, pociťujeme lásku v duši a sami se uzdravujeme. Následně se uzdravují i naše děti a teprve pak se začíná měnit náš osud. Viděl jsem mnoho zanikajících rodů, které byly na jemné úrovni již prakticky mrtvé. Když ale začne člověk měnit svůj postoj k minulosti, odpouští všem a vid í v tom Boží vůli, učí se milovat, tak začínají změny a já vidím, jak se u něj tvoří budoucnost. Je pravda, že při tomto procesu může probíhat to, čemu říkám “očista”. Jestliže máme uvnitř v duši spoustu špíny a přitom se začínáme měnit, pak je cesta k Bohu doprovázena očištěním duše. Můžeme být nemocní, mohou se objevovat nepříjemnosti a také nezasloužené urážky – to je normální proces očištění. Nyní musí věda dobrovolně či nedobrovolně dospět k pochopení toho, že naše city, pocity, naše jednání ovlivňují naše zdraví a osud. Televize a Reklama Pokud se podíváme na nynější televizní vysílání, vidíme kult instinktů. Všude vidíme násilí – vítězství sexu a násilí. K čemu to vede? Jsme svědky triumfu dvou instinktů a začínáme ztrácet pojetí víry, lásky a mravnosti a začínají se rodit nemocné dětí. Dnes se v západních zemích při obrovském pokroku moderní medicíny už prakticky nerodí zdravé děti. Téměř všechny dětí se rodí s nějakým problémem. Návod k uzdravení: Láska K překonání nejtěžších nemocí a problémů stačí pouze pocítit lásku v duši. Je třeba pocítit Boží vůli, jež je přítomná ve všem. Je nutné přehodnotit svou minulost z nového hlediska. Když nám hoří dům, zachraňujeme to, co je pro nás nejdůležitější a nejdražší. Když nás někdo ohrožuje, budeme bránit to, co doopravdy jsme. Tím pádem, pokud si myslíme, že jsme peníze, budeme se vrhat zachraňovat peníze a zahyneme v plamenech. Jestliže si myslíme, že jsme důležitost, postavení a rozum, budeme chránit svůj rozum a nenávidět ty, kteří oněm budou mluvit špatně. Jedině, co nemusíme zachraňovat, je láska, protože je věčná. Proto, když chápeme, že jsme láskou, nemůžeme být agresivní. Láska je věčnost. Lásku nemůžete urazit. Pokud chápeme, že jsme láska, pak nebudeme mít vnitřní agresi a jakákoliv stresující situace nebude snižovat lásku, ale naopak ji zvyšovat. Abychom přežili v nejbližších letech, budeme muset správně vnímat svět a správně reagovat na okolní události. Proto, když za mnou chodí lidé s malými problémy nebo lidé umírající, každému říkám to stejné: “Oprostěte se od vašich problémů. Pochopte, že jste Láska. Jste božské povahy. Vzpomeňte si na všechny své životní problémy, ztráty a urážky. Odpusťte všem a očistíte si vaši duši. Přijměte všechno, co se vám stalo, jako dané shora.” A já pak pozoruji, jak se u pacienta vše mění: i duše i zdraví i osud.
ČAS, KDY SE PROMĚNÍ EGO V PODĚKOVÁNÍ?
3.10.2016 18:49
Dnes jsem seděla v parku na lavičce, byl krásný podzimní den a najednou mi přišly myšleny na lidi, kteří prošli mým životem. Ať už přátelé, či klienti, kurzisti, náhodní lidé. Objevovali se mi celé jejich životní příběhy, jejich osudy, učení a vyučování, posuny a pády. . . Uviděla jsem zajímavou věc při tom, jak se mi běžel tento zrychlený film před očima . . . a to, že když člověk vymění jáství, pýchu a zlobu za pokoru, vděčnost a prosté slovo děkuji všem, kteří ho na jeho cestě obohatili, jeho život se začne být laskavým a plný radosti. . . Děkuji všem, kteří mě na mé cestě obohatili svoji přítomnosti a kteří mě mnohému naučili . .
Znovuzrození . . . (ne) lhostejnost
27.3.2016 19:44
Velikonoční postřehy
Ano, i toto jsem já . . .
18.3.2016 9:41
já
CHCE TO TRPĚLIVOST a dýchat . . . jsme děti Boží
6.3.2016 11:50
Čím dál víc si uvědomuji, že bytí na této Zemi je velký a zábavný experiment ). Celý týden jsem vnímala na lidech nespokojenost, lhostejnost, nenávist, útoky na ostatní ať slovem nebo fyzicky. Často jsem slýchala z rozhovorů okolo sebe to nenávidím, to nesnáším, to mě nebaví. Otcové svých dcer a synů okřikovali své potomky, nutili jim své názory a to velmi razantně a hlučně, přičemž jejich ženy stály opodál, jakoby se jich to netýkalo, někdy jsem se přistihla, že na tyto scény doslova zírám s otevřenou pusou a je jen s podivem, že jsem jednu neschytala ). Uplynulý týden byl velmi náročný pro mnoho lidí i já jsem na sobě pozorovala jakousi podrážděnost, nervozitu, brblání a frfňání ), únavu fyzického těla, potkávala jsem známé, které jsem třeba deset, dvacet let neviděla a říkala si, cože se to děje. Žádný zjevný důvod k výše popsaným pocitům a emocím jsem neměla. Naopak dostala jsem spoustu dárků a darů v podobě ajurvédské masáže, obrazy andělů, kytky, zhlédla jsem krásnou výstavu, viděla skvělé obohacující divadlo. Naučila jsem se větší trpělivosti ), jelikož mě celý týden provázely problémy s elektronikou. Musela jsem počkat až do včerejšího dne, kdy jsem to byla schopná uvidět. . . Jsou to velmi, velmi hluboko uložené staré vzorce chování negace a nespokojenosti, agresivity, které se vyplavily napovrch a chtěly být uzdraveny a vyléčeny, nešlo o nic jiného, než o uvědomění tohoto a být vnímavý,nepanikařit a dýchat, nechat to jen se projevit skrze tělo. Ve chvíli, kdy to u mě prošlo vědomím a následně fyzickým tělem, to zmizelo. Byla to velmi silná a mocná energie. Sice ještě cítím únavu, ale to pár šálků dobrého čaje a trocha spánku, odpočinku a pobytu v přírodě napraví. Tělo má, když si to dovolíme, skvělou sebeuzdravující schopnost. Dnes jsme to zase já radostná a celistvá. Mějte krásnou uzdravující neděli a buďte k sobě laskaví a vlídní, protože když neuděláte změny vy sami ze své vůle, budou udělány za vás a věřte, že to bolí. S láskou Mirka
NASTAL ČAS RADOSTNÉHO BYTÍ
21.2.2016 16:01
Nevím jak vy, ale já mám poslední týden pocit, že vše, co jsme před léty "zaseli" v dobrém, se vrací v tomto čase několikanásobně v radosti a každodenních zázracích. Mnohým se ulevilo od vzorců, které již nemusejí žít. Mnohým se přitížilo, mnozí ztratily své nejbližší, spousta mladých lidí si sáhlo na život, protože nevidělo smysl života na této Zemi.. . . Energie posledních prosincových a prvních dvaceti dní v lednu bylo fakt dost hustý, přicházely velké zkoušky na našich cestách. Nyní přišel čas, kdy můžeme vydechnout a zase se zhluboka nadechnout. Vnímám ten nádech velmi hluboký a mocný, je čas se naladit na vlnu radosti a radostného bytí . . přeji vám krásné surfování a zítřejší úplněk 22.2. v 19.22
ZAMILOVANOST NEBO LÁSKA? . . . ukázka z mého e-booku
14.2.2016 10:09
ZAMILOVANOST má za následek slepotu, hluchotu, nemohoucnost. Člověk onemocní, protože nevidí nic jiného, než partnera, neslyší sám sebe, ale jen druhého a bez druhého není schopen života. Jsi mojí součástí. Člověk v zamilovanosti jedná spíše hlavou, chce toho druhého vlastnit, bojí se o své štěstí. Takže člověk si myslí v zamilovanosti, že jedná srdcem, ale je to jen rozum. Ve strachu o toho druhého žije v utrpení. LÁSKA naopak jedná srdcem. Chceš se mnou být, můžeš. Nechceš, nemůžu tě držet., Vím, že dokážu žít i bez tebe. Že svůj život zvládnu sám (a) a tudíž se o tebe nemusím bát, protože si věřím. Dokážu žít s tebou, ale i bez tebe. Obojí má pro mě stejnou příchuť. Nejsi mojí součástí, jdeš jen životem vedle mne. Tudíž jsem zdravý a schopný. Zde je volnost a mizí strach, vlastnění. Žije se zde život bez utrpení. Každá žena hledá k sobě hodného muže, ale pokud není silná uvnitř sebe, nemůže jí být hodný muž přidělen . Ona by pod vlivem hodného muže ještě více slábla, místo aby sílila. Záměrem Vesmíru je, aby každá žena zesílila, aby mohla být rovna muži. Pak může dostat hodného muže, protože je již silná a umí s tímto hodným mužem zacházet. Bude si vážit jeho úcty a ne jím pohrdat, že je bačkora. Hodným mužem pohrdají slabé ženy, protože se potřebují ještě učit od silného muže. S hodným mužem je nuda, nic se neděje, protože on jí vše plní a ona nemusí o nic usilovat. Slabá žena se potřebuje ještě hýbat, aby zesílila. Silné ženě stačí zůstat ve svém středu, už se nepotřebuje hýbat, a proto ocení hodného muže, už se nepotřebuje učit a bude jí vyhovovat klid a úcta. Na počátku věků byly silné ženy, které si přestaly vážit hodných mužů, poté byly slabé ženy, které si vážily silných mužů. V současnosti mají být silné ženy a vážit si hodných mužů. Vracíme se zpět k počátku a měly bychom nyní dobře pochopit svoji roli.
ILUZE VLASTNÍ NEDOKONALOSTI
14.2.2016 9:50
Základním omylem naší doby je fakt, že plýtváme téměř veškerou svou životní sílu na to, abychom se stali někým, kým ve skutečnosti nejsme. Své kvality, svoji jedinečnou energii, se kterou jsme byli stvořeni, vnímáme jako samozřejmost, v horším případě dokonce jako slabost. Místo toho, abychom žili svoji pravdu, tvořili ze sebe a užívali si svou jedinečnou část Boží energie, se snažíme naučit a rozvinout u sebe uměle kvality, které nemáme. Říkáme tomu vzdělání, růst, osobní rozvoj, práce na sobě... Často je to ale spíš sebepotlačování a systematické ubíjení vlastní jedinečnosti, které v nás jen násobí pocity viny a selhání. Podlehli jsme iluzi, že naše duše jsou nedokonalé, že jsme tady na Zemi kvůli tomu, abychom se vyvíjeli a učili. Někteří z nás jsou stále ještě ochotni věřit i v to, že součástí tohoto vývoje mají být také bolestné zkušenosti, trest, karma. Věříme, že bez duality a protikladů není možné žádné poznání a skutečné prožívání sebe sama. Ta iluze je tak stará a naše duše v ní už žijí tak dlouho, že ji začaly považovat za Boží pravdu, za Boží řád a zapomněly na to, že je možné žít jinak. Díky tomu, že máme možnost vnímat každou jednotlivou duši v její pravé podstatě, vidíme, jakou roli v celém Božím organismu jednotlivé duše hrají a jak do sebe jejich energie zapadají. Každý si neseme jistý aspekt Boží energie a všichni dohromady tvoříme pestrý, a přitom dokonalý celek. To, co je přirozené pro jednoho, je pro druhého naprosto cizí a nepochopitelné. Když popřeme své pocity, své touhy, zahodíme svůj jedinečný způsob sebevyjádření, abychom se přizpůsobili cizí představě o tom, jací máme být, ztrácíme svou energii, přestáváme vyzařovat do okolí svou jedinečnou Boží kvalitu a naše existence z hlediska Celku ztrácí smysl. Nejsme schopni v kontaktu s druhými sdílet a násobit energii. Naopak ji potřebujeme od druhých a prohlubujeme energetický deficit planety Země. Tvoříme společnost unifikovaných, nemastných, neslaných osob, které jsou bez energie a chuti do života, nejsou schopny se radovat, tvořit a milovat se. Přitom cesta ke štěstí každého z nás a zároveň i energetickému vzestupu planety Země je stejná. Je čas se přesunout od neustálého boje o energii, který ovládal život na Zemi po dlouhá tisíciletí, k násobení energie. Pouhá výměna energie ve vztazích je také málo. Když se potkají dvě zářící duše, vědomé si své jedinečnosti a vyzařující své Božské kvality, dochází k násobení energie a vzniká nová kvalita energie, která posouvá a proměňuje obě duše. To je zcela jiný způsob růstu a získávání poznání, než jaký jsme prožívali dosud. Toto je růst v souladu s Božím řádem, Boží láskou, růst, který navíc zajišťuje neustálý dostatek energie. Pokud takto žijí a tvoří všechny duše, je udržována kolektivně energie na vysoké úrovni. Přičemž není třeba se obávat, že pokud budeme následovat své pocity a touhy, podlehneme egu. Možnosti našich duší jsou mnohem velkolepější, než si dokážeme představit. Pokud budeme opravdu v souladu se sebou, jsme automaticky také v pokoře a v souladu s Božím řádem, protože tak jsme byli stvořeni. Nejsme na Zemi, abychom se cokoli učili, ale abychom tady dokázali (navzdory všemu) být sami sebou. Proto pamatujte, že takoví, jací jste, jste naprosto v pořádku. Vaše pocity, vjemy a myšlenky, které vás napadají, jsou správné a důležité, i když si jejich význam třeba zatím plně neuvědomujete a ostatní to mají jinak. Důležité je nic v sobě nepotlačovat a vydat se na cestu, na kterou vás zve vaše duše.
(c) Iva a Martin Uhlířovi, 2016. Článek smí být dále šířen a kopírován pouze v neupravené a nezkrácené podobě a pro nekomerční využití. Podmínkou je uvedení autorů a zdroje článku s aktivním odkazem. Zdroj: http://www.benodis.cz/news/iluze/
ÚPLŇKY 2016
10.2.2016 18:49
užijte si je . . .
PROČ ŽENY OPOUŠTĚJÍ MUŽE, KTERÉ MILUJÍ
29.1.2016 10:15
Autorem článku je muž - Aleš Ismail Vavřinec. . . kterému děkuji za tento pohled, velmi s ním souzním . . . Milí pánové tento článek píšu hlavně pro Vás, protože se velmi často při práci setkávám se zvláštním, a pro mnohé z nás, těžce pochopitelným fenoménem. Ženy opouští muže, které milují. Ačkoli se pak cítí mizerně a rve jim to srdce z těla, přesto to udělají. Nejprve seberou kuráž a potom svoje věci a odejdou. Opustí muže, se kterými mají děti, domovy i společné životy. Proč odcházejí … Ženy odchází z mnoha důvodů, ale jeden je obzvláště alarmující. Jeden, kterému by měli muži porozumět co nejdřív. Ženy odchází, protože muži nejsou přítomní a pozorní. Takový chlap pořád pracuje, hraje si, baví se a přáteli, sleduje TV, vysedává u počítače, sportuje … seznam je někdy bohužel až moc dlouhý. V jádru to nejsou špatní muži, naopak jsou dobří. Starají se o zajištění rodiny, jsou hodní, jsou dobrými otci. Jenže berou svou ženu jako samozřejmost. A můžete se pánové zlobit a být rozčílení, nadávat a popírat to. Jen říkám to, co vídám a čeho jsem svědkem při svojí práci. Vaše žena Vám nepatří. Nic Vám nedluží. Vy si jí získáváte. Den za dnem, minutu za minutou. Získáváte si jí právě svou přítomností a živou pozorností. Co Vaše žena chce … Vaše žena ji potřebuje cítit. Touží s Vámi mluvit o tom, co je pro ni důležité a cítit, že ji na 100% nasloucháte. Ne jen přikyvovat. Ne ji jen utěšovat. A už vůbec ne jí poučovat, dávat nevyžádané rady a logické argumenty. Vaše žena Vás potřebuje cítit. Nechce bezmyšlenkovité tápání ani rychlý bezmyšlenkovitý sex. Ona chce cítit Vaši vášeň. Dokáže ji vůbec cítit sami? Dokážete pořádně svou vášeň procítit? Umíte jí ukázat? Nejen vášeň se s ní pomilovat, ale vášeň pro to dýchat, být naživu a zářit. Je to ta nejpřitažlivější věc, kterou máte. Pokud jste jí ztratili, jaký má smysl tady vůbec být? Nevíte, kam se poděla? Najděte ji hned. Pokud se Vám to nepodaří, budete žít cizí život. Dotkněte se její hloubky … Pokud si myslíte, že jste se svou ženou plně přítomni, zkuste ji poslouchat. Má Vaše mysl tendenci bloumat? Všímejte si toho. Když se na svou ženu díváte, jak hluboce ji vnímáte? Podívejte se znovu, podívejte se hlouběji. Upřete na ní pohled déle než je obvyklé. Déle než může být komfortní. Až se Vás zeptá, co to děláte, odpovězte: „Dívám se do tebe. Chci se do tebe podívat hlouběji. Jsem zvědavý, kdo jsi. I po všech těch letech chci každý den vědět, co si dělala.” Ale řekněte jí to pouze tehdy, pokud tomu věříte a míníte to vážně. Dotkněte se jí se svou plnou pozorností. Než se se Vaše ruka setká s její kůží, všimněte si pocitu ve vlastním těle. Všimněte si, co se děje, když se dotýkáte. Co cítíte Vy? Zaměřte se na ty nejjemnější pocity a podněty. Řekněte vše, co prožíváte a čeho si všímáte. Ale já na to nemám čas … Rozumím pánové, nemáte na tohle čas. Jste zaměstnaní. Zahlcení, unavení, zaneprázdnění. Co takhle 10 minut denně? Dokážete aspoň to? Nemám na mysli jen velké akce, drahé večeře a nákladné dovolené, i když proti tomu nic nemám.
VŠE CO POTŘEBUJEME NOSÍME V SOBĚ . . . 27.1.2016
27.1.2016 10:06
Dnes jsem se probudila s pocitem, že mám tohle sdělit . . . Pořád něco řešíme, hledáme, bojíme se a strachujeme, pídíme se po informacích. . . . motáme se pořád dokola, nebo nahoru a dolů . . .to je v pořádku, učíme se a vyučujeme se jak být, čteme knihy, navštěvujeme semináře, meditace, přednášky, hltáme informace . . . Jenže pak by měl nastat okamžitk, kdy dojde k uvědomění sebe samého a je čas se rozpomenout, že všechno co hledáme, čím se zabýváme, co očekáváme, po čem toužíme je uvnitř nás samotných. Bůh je v nás. Máme tam všechny odpovědi na všechno. Jsme dokonalé bytosti s hologramem všeho co jsme kdy zažili a je jen na nás, co z toho použijeme. Všechny strachy, obavy ze změny, fóbie jsou spojeny s našimi minulými životy, s našimi zkušenostmi a na základě minulých dřívějších zkušeností v tomto životě jednáme a konáme. Zahoďte to, už to nemusíte žít. Máte už možnost žít zdravý, talentovaný, smysluplný život v radosti, laskavosti, lásce, zdraví . . . STAŃTE SE ŽIVOTEM !!!!
změny v partnerství . . . 26.1.2016
26.1.2016 14:13
dnes jsem objevila moc krásný článek, tak se o něj s vámi chci podělit, lépe bych to nenapsala, děkuji . . . Často píšete o potřebě změny, zejména v partnerství, kdy všechno táhne jen jeden, druhý se nezapojuje energií, časem ani tvořivostí, nechává všechno na Vašich bedrech. Sice cítíte vzájemnou lásku, ale to Vám samo o sobě nestačí. Vyčerpáni, voláte po změně, protože máte pocit, že už dál nemůžete. Navíc cítíte jistou nespravedlnost a křivdu, protože strůjcem všech změn, musíte být vždy jen vy. Mám pro Vás však stále stejnou zprávu, kterou sice slyšet nechcete, ale nedá se nic dělat. Změnit někoho nelze. Změnit lze jen sebe, ve smyslu změny dosavadního myšlení a změny dosavadních činů. Změnit se totiž může jen ten, kdo touhu po změně cítí a má potřebu něco změnit. Není v tom nespravedlnost. Proč by se měl měnit ten, komu to vyhovuje? Kdo se v tom cítí dobře. O koho je postaráno, komu stačí jen láska a to, co je? Iniciátorem změn jsou často ženy, protože jsou proměnlivé, jako počasí a vnímavé k nerovnováze. A tak se musí často měnit ony, aby se něco v jejich životě uvedlo do rovnovážného stavu. Musí častěji vystupovat ze své role a zase se vracet k tomu, kým jsou doopravdy. Teprve tehdy dovolí, aby se na ně svět začal dívat jinak. Jejich slova, myšlení i činy jsou jiné a to umožní změně, aby přirozeně vešla do života všech lidí kolem nich. Zejména těch nejbližších. Rozhodnutí je stav, kdy na ničem jiném nezáleží. Tak to platí i o změnách. Jestliže nepřijde rozhodnutí být tou změnou, pak se motáme jen dokola v kruzích svých myšlenkových vzorců, v nespravedlnosti, křivdě a pohlcení vnějším světem. Nikdo jiný nemá tu moc a sílu, jen vy. Shumavan * Prevzaté z: http://www.shumavan.cz/news/zmena-musi-prijit-od-toho-kdo-zmenu-chce/
Nedělní úplňkové zamyšlení . . . 24.1.2016
24.1.2016 22:36
Jsme spirituální bytosti. Nelze oddělovat duchovní rozměr od života. Obojí tam patří - jako nádech a výdech, obojí je dýchání. Pokud popíráme naši spiritualitu, to co není vidět a přesto tu je, jen odkládáme setkání s ní, které přijde. Obzvlášť v tomto roce jsme vedeni k vidění svého poslání a následování volání srdce. Co to vlastně je - ono volání srdce. Každý kdo je schopný a ochotný vidět své poslání a svůj vyšší úkol je veden k tomu jej naplnit - v ryzí pravdě, v souladu s plánem své duše. Bez okolků a bez výhrad. Už není dovoleno otálet a přešlapovat a dělat, že trochu nevím... Jakmile si vybereme stagnaci a zavřeme oči, před voláním a následováním svého úkolu, velmi oddálíme svůj posun vědomí a naplnění svého úkolu a plánu duše. Teď je ten čas... Teď! Připlouvá vlna, na chvíli se zpomalí, ale musí plout dál. S vámi nebo bez vás. Co horšího se stane, pokud neobsadíte své místo? Bude obsazeno. Třebaže vy jste ten nejvhodnější kandidát na určitý záměr, máte na to ty nejlepší předpoklady a je to navíc úkol - tedy touha vaší duše tohle zažít a zrealizovat, může se stát, že to minete. Sami sebe minete. Vlna správného načasování proplula. Vaše místo bude obsazeno. Musí být zaplněno. A bude. Přirozeně a snadno. Ten kdo vibruje stejnou frekvencí své připravenosti bude pozván... Můžete tak minout své poslání. Vaše duše cítí bolest a smutek z toho, že smysl vašeho bytí nenásledujete. Nemůžete říkat , že jste to nevěděli, není výmluv na nedostatek podnětů a informací - pokud čtete tyto řádky. Sami v sobě cítíte tlak a potřebu. Máte-li promlouvat k lidem, máte-li vyrábět předměty, máte-li malovat vysokovibrační obrazy, máte-li vyrábět svíce... Začněte. Neprodleně a hned... Píši tyto řádky pro dodání vám odvahy udělat co cítíte, navzdory starým zkušenostem a přesvědčením. Přicházejí nové podněty. Neověříte si je výchovou a standardy ve společnosti. Prověříte je jen svým srdcem. A vaše srdce je velmi silné. V této době jste na Zemi pro naplnění svého úkolu. Nikdy to nebylo důležitější než nyní. Tak do toho. Nezapomínejte, že existuje koncept tvoření reality. Vy svými činy tvoříte plně realitu okolo sebe a ta je živena a podporována vaší myslí. A na energii vaší mysli, vašeho záměru reaguje celý Vesmír. Jedinec je nyní víc než kdykoli dříve. Srdce se propojují a podporují. Každý jeden jste tak důležitý pro sebe a skrze sebe pro všechny a všechno. Každé jedno srdce zvyšuje kolektivní vědomí. A každé zmařená šance na vzestupu kolektivního vědomí chybí... Všichni musíme nyní udělat svou vnitřní práci. Být v souladu se svým vnitřním vedením a vaše autenticita je to, co je nyní nejvíc. Tak pojďme na to teď hned . . .pokud ještě stále nevíte jak na to nahlédněte do mého e-booku, najdete zde přesný návod, jak na to.
LEDNOVÉ ZAMYŠLENÍ - 11.1.2016
12.1.2016 0:25
Nedalo mi to, i přestože jsem se už už chystala ke spánku, zase jsem vstala a zapnula noťásek . . . po několika probdělých nocí ještě jedna navíc je pro mě v pohodě (mimochodem potřebuji čím dál méně spánku). Lednové energie a dynamika tohoto týdne jsou tak mocné, že vám chci sdělit, čeho se to vlastně týká, co se vlastně děje, Jednoznačně se ukazuje, že kdo do této doby jaksi neudělal potřebné změny i přesto, že věděl, že je potřeba změny dělat a to neprodleně, přichází na to, že jsou dělány za něho , bez ohledu na to jestli to chce nebo ne, jestli se mu to líbí nebo ne, prostě se to děje a mnohé hodně bolí. Ten, kdo to stihl do konce loňského roku, získává na síle a prohlíží skrze mlhu iluzí, kterou byl předtím zahalen a začíná se rozkoukávat a zjišťuje, jak je život květnatý, barevný, voňavý, krásný ve své jednoduchosti, ve své každodennosti. . . . Velmi vás nabádám, odhoďte všechny strachy, všechny iluze, projekce, všechno co už není ve Vašich životech potřeba, co už Vám neslouží a jděte vstříc sobě, životu, lásce, čistotě. . . mám vás ráda, přeji vám na Vaší cestě hodně odvahy
e-book
20.12.2015 20:48
Tak jsem to dotáhla do konce! Už dlouho jsem cítila, že chci napsát knihu, původně jsem si říkala, že to bude cestopis, ale vyšla z toho elektronická kniha ze života :-)) a těším se z toho. . cestopis příště :-)).
Možná jste už přečetli mnoho knih, možná jste již navštívili spousty seminářů, zaměřených na osobnostní růst,možná jste si již prošli různými terapiemi, ale stále jste nenašli klíč, jak být trvale šťastnými. Po přečtení tohoto e-booku vám střípky do sebe zapadnou jako puzzle a navždy změníte své životy! Možná jste na začátku své cesty za poznáním a teprve směr a cíl své cesty hledáte. Možná patříte mezi ty, kteří jsi do této chvíle, ani neuvědomili, že můžete žit jinak, že se dá žít jinak. Své životy žijete v přesvědčení, že to tak musí být napořád. Říkáte si, že to máte těžké a nedá se s tím nic dělat. Možná vám taky přichází myšlenky, že si nezasloužíte lepší život. Nebo stále čekáte, že to za vás udělá někdo jiný. Po přečtení tohoto e-booku budete přesně vědět, co máte dělat a jak toho dosáhnout. Objednat si ji můžete již nyní zde http://www.cestouzivotem.cz/ebook
ŠAMANSKÉ LÉČENÍ - 12.12.2015 - UH
18.12.2015 20:40
Krásné nedělní poledne moji milí. Včerejší velmi silné datum jsem měla příležitost strávit v přítomnosti 35 krásných bytostí, které si v tento předvánoční čas našli chvilku pro sebe, na zastavení se a uvědomění si toho, co je v životě důležité. Byl to velmi silný zážitek. Za zvuků šamanského bubnu, tibetské mísy, chřestidla a za pomoci šamanské vody a tabáku jsme očistili svá těla i duše od všeho, co nám již v našich životech neslouží, projevili vděčnost za vše, co nám do života přichází a posouvá nás k tomu být lepším člověkem. Děkuji vám za Lásku a Světlo na vaší i mé cestě . Mám vás ráda. . Více foto z této akce najdete ve fotogalerii