"smysl života je život sám..."


Blog

BALÍK NA POŠTU

18.5.2018 14:54

Mohlo by se zdát, že si těchto věcí všímám více než kdykoliv jindy, opak je pravdou. Jsem vždy obezřetná k tomu, co vysílá „vnější svět“. Mám vypozorované, že jsou dny, kdy jsou lidi podrážděnější, vznětlivější než kdykoliv jindy. Můj dnešní příběh je z pošty.

Přišla mi zpráva, že si mám vyzvednout balík na poště. „Jupííí“ říkám si, přesměrovala jsem si totiž zasílání pošty z centra města na pobočku poblíž domova, kam se dostanu krásnou procházkou okolo řeky. Navíc na centrální poště jsou věčně naštvaní lidi. Mají k tomu různé osobní důvody, jakože musí dlouho čekat, že ženy za přepážkou jsou pomalé, že elektronický systém je na „hovno“, že je málo otevřených přepážek, že je zase venku strašně – moc horko nebo zas moc deště. Čekají jako zhypnotizovaní se zrakem upřeným na tabuli a u toho si svorně notují a nadávají.

Jupííí jsem použila, protože jsem se těšila, že jednou budu na poště v klidu, budu se těšit vzájemné laskavosti a vlídnosti malé pošty, jako je to na vesnici. Ouha!!! Jsem se zmýlila.

Přišla jsem pár minut po obědě, po odpolední otevírací době. Ze dvou přepážek byla otevřena jen jedna, slečna u druhé přepážky zřejmě dopočítávala tržbu. V řadě čeká asi pět lidí, žádná tragédie, všichni jsou v pohodě, vlídní a usměvaví. Přichází pán v podroušeném stavu v doprovodu dcery, která mu nařizuje:“Ani se nehni, skočím si do obchodu a ty tady zatím stůj a drž se této paní (myšleno mě)“. Už toto mě velmi zaujalo, protože se mě nezeptala, jestli může. No a „taťka“ si mě velmi oblíbil a rozhodl se, že splní zadání dcery. Stoupl si vedle a ještě to „vytunil“ tím, že se otočil směrem ke mně a fakt se mě držel. Kromě toho, že z něho táhl alkohol a do určité míry mi to nebylo až tak příjemné, byl velmi milý. Bylo to vtipné, pořád se na mě díval a usmíval se, když jsem poodstoupila kvůli jeho dechu, poposunul se i on. Smála jsem se a on taky. Řada se zmírňovala, atmosféra vlídná.

S příchodem dalšího člověka se vše změnilo, jakoby by přišel temný mrak v podobě starší ženy, zřejmě již paní v důchodovém věku, přesto čilá. A začalo to. „To si jako nemůže ta fuchtle spočítat v pauze, to jsou služby, jak dlouho tady kvůli ní jako musím trčet“, zas všechno špatně, nasranost nebrala konce. Otočila jsem se na paní – stála velmi těsně za mnou a toto mi tlačila přímo do mozku.

Řekla jsem jí, ať je trochu tolerantní, že to zřejmě slečna nestihla, protože se potřebovala taky najíst. Dost často vidím totiž na poštách, že lidi přijdou těsně minutu před zavíračkou a zaberou „holkám“ z pauzy klidně 20 minut.

„Vlídná“ žena na to opět reagovala zlobou a tak jsem jí řekla, ať na mě nešíří takový hnus, že to fakt nechci poslouchat a jestli jí to vadí a chce něco sdělit, tak ať jde přímo za tou slečnou a řekne jí s čím má problém, ať to neříká nám, co stojíme v řadě.

Chvilku bylo ticho, dalo by se krájet. Po chvíli jsem slyšela: „na to přijdete sama“. Tím mě zaujala velice. V kontextu s mým včerejším postřehem a článkem na blogu se nedá si nevšimnout, že starší ženy jsou věčně nasrané a v negaci, rezignované na všechno a všechny. Nedivím se mladým, že k nim nechovají úctu. Omlouvám se tímto tvrzením všem starším ženám, které to tak nemají, tento týden jsem je prostě nepotkala.

Pokračovala jsem v konverzaci a řekla jí, že na na nasranost musí být člověk nastavený, že už jsem si na to přišla. V tu samou chvíli slečna otevřela přepážku a tato žena se bez mrknutí oka předběhla.

Co říct závěrem?

Snad jen vyslovit své přání: aby tato žena a jí podobní, uviděla a uvědomila si svoji zlobu, kterou šíří okolo sebe. A aby se naučila, pokud jí něco vadí a chce to změnit, hledat řešení a ne se schovávat v davu.

Za chvíli jedu na ovoce a zeleninu, to jsem zvědavá, jaká výzva mě čeká. Krásný víkend.



BALÍK NA POŠTU




ČAJOVÉ ZAMYŠLENÍ

17.5.2018 14:45

Je krátce po poledni, venku je krásný deštivý májový den. Svěží, po těch téměř tropických teplotách. Čas jakoby se zpomalil. Hledám klidnou kavárnu, kde bych si v tomto rozpoložení dala zelený čaj a pobyla tu chvíli sama se sebou a rozjímala.

Po delším hledání nalézám příjemnou kavárnu s jazíkem a k mé velké radosti tu je jen pár lidí. Sedám si k velkému oknu, abych byla co nejblíže přírodě, přesto v suchu, nádhera. Déšť krásně bubnuje do oken a k tomu ta hudba. Krásné bytí.

Po půl hodině zjišťuji, že jsem tady úplně sama. Přesně s tímto uvědoměním vchází starší žena, objednává si a já slyším její hlas: „Můžu si přisednout?“ Mám lidi velmi ráda, ale taky jsem velmi ráda sama se sebou právě v těchto vzácných chvílích. Přesto neváhám a pokynu hlavou, že ano. Vlastně si později uvědomuji, že ani na můj souhlas nečekala, protože v polovině otázky již seděla.

Chvilku jsem pozorovala, co to se mnou dělá a bylo to velmi humorné. Ze svých cest jsem zvyklá na ledaco a vlastně jsem ráda, když se lidi druží a povídají si spolu a mohou se něčím obohatit navzájem. Začala jsem se těšit, jaké poselství mi paní přinese. Obvykle se dávám hned do řeči, ale tady jsem zůstávala v klidu a bez konverzace, nechtělo se mi „vycházet“ ze svého rozjímání, přesto jsem byla obezřetná ke všemu, co přijde. Po chvíli mi začalo být fyzicky ne moc dobře a to mě zaujalo ještě víc, protože se znám a vím, že „něco“ přijde.

A taky, že ano. Sotva paní přinesli čaj, vytáhla mobil a začala velmi hlučně švitořit o naprostých zbytečnostech. Zaujalo mě to velmi. Dívala jsem se na ni se zájmem svým upřeným zrakem a přesto, že se naše oči dvakrát střetly a můj pohled byl velmi upřený, pokračovala dál v hlučném rozhovoru, bez mrknutí oka.

Znovu jsem pozorovala, jestli mi stojí za to, vystoupit ze své „bubliny“ a pak to přišlo jako naprosto jediné řešení, že rozhodně ano. Oslovila jsem tedy paní a řekla jí, že pokud si chce k někomu přisednout v prázdné kavárně, je to v pořádku, ale že pro mě v pořádku již není to, že nerespektuje můj klid a rozjímání a hlasitě telefonuje. Omluvila se. Řekla jsem jí, že děkuji, že její omluvu přijímám. Při mém odchodu jsme se na sebe usmály, znovu se omluvila a rozloučily jsme se, bez vzteku, potyček, zloby, bez emocí.

Cestou domů jsem se zamýšlela nad tím, co lidi vede k tomu, aby se chovali tak zvláštně. Napadaly mě různé důvody například, že si neuvědomují, že se takto chovají. Dostanou se do situace, ve které se necítí dobře - sednout si vedle mě není jednoduché  a pak použijí mobil, aby zakryli své slabosti. Nerespektují ostatní nebo se ostýchají mluvit s neznámými lidmi. Kdoví, jak to všechno je.

Každopádně jsem si pro sebe z této situace udělala závěr, že je důležité s lidmi mluvit o tom, že je ovládají technologie a že není v pořádku, když telefonují kdekoliv je napadne.

Děkuji starší dámě za toto poselství a za námět k zamyšlením. Mějte krásný deštivý den.



ČAJOVÉ ZAMYŠLENÍ




Ráno jako z pohádky

11.3.2018 12:51

To ráno bylo dokonalé . . .

1.2.2018 centrum Gem River Edge - eco home and safari Srí Lanka.

Po včerejším úplňkovém rituálu v zahradě našich hostitelů a nádherných lidí, sedím uprostřed řeky, jejíž tok čistí svými léčivými kořeny bylinné stromy a vidím ten výjev jako z pohádky:

S rozbřeskem rána se přichází napít páv. . . spadla mě čelist, zírám jako blázen a moje dětská duše se tetelí blahem a pak. . . se již celá má bytost tetelí blahem, tento krásný pták vzlétá a letí . . . a přesto, i ve svém zkoprnění a úžasu jsem část této krásy zachytila a s láskou se o toto dělím.



Ráno jako z pohádky




Příběhy dnešního dne 7.10.2017 – den oboustranného datumu

7.10.2017 22:21

brzy přidám



Příběhy dnešního dne 7.10.2017 – den oboustranného datumu




Postřehy odjinud – Švédsko

10.9.2017 8:58

Letos jsem si udělala pauzu a po dlouhých letech organizování pobytů u moře a jsem si udělala prázdniny pro sebe. A vyrazila pro mě do naprosto neznámé země, Švédka.

Přivítalo mě svým svérázným počasím. Když sluníčko nesvítilo, bylo to jako u nás na podzim, přestože byl srpen. Jelikož jsem přijela z rozžhaveného Česka, které se potýkalo s vysokými teplotami, tak mi chvíli trvalo, než jsem se zaklimatizovala.

Co pro mě od začátku bylo velmi, ale velmi příjemné, tak to byla vlídnost Švédů. Dokonce, když jsem přišla na zahradu a psala knihu a sousedovic kluk sekl trávník, tak když viděl, že tam jsem, tak to sbalil a dodělal to, až jsem skončila. Neskutečné. Mezitím se mi přišla představit jeho maminka a omluvila se za rušení.

Nemůžu sice mluvit za celé Švédsko, byla jsem v Goteborgu, 2. největším městě, v Malme, Ystadu, ale žádné asociální chování jsem nezaznamenala. Švédi jsou velmi komunikativní, žijí v párech, setkávají se. Musela jsem se smát, protože jsem si vzpomněla, kolik mých známých, přátel včetně mě je singl. Navíc nevytvářejí žádný tlak, že by spěchali, nebo že by někoho osočovali, ať si třeba v obchodě u pokladny pospíší, usmívají se, dopřejí ti času, koliko potřebuješ. Neměla jsem tady nikdy pocit, že někoho zdržuji, obtěžuji, otravuji.

Další z věcí, které mi byly velmi příjemné byli psy. Žádný pobíhající a štěkající, sice jsem občas při cestě k jezerům zahlídla, jak pobíhá, ale když majitel viděl, že se někdo blíží, okamžitě reagoval a dával ho nakrátko na vodítko. Samozřejmě jsem tam neviděla ani nešlápla do žádného psího hovínka. A auta? Řidiči naprosto vymazlení. Pouštěli mě na přechodu, i když jsem měla červenou. Za celou dobu jsem tam neviděla žádného vystresovaného, uhoněného a závodicího řidiče a vlastně ani žádného vystresovaného člověka.

Hodně Švédů je až do vyššího věku aktivní a hodně sportují, zdá se, že milují golf a rychlochůzi. A mají se rádi. Nepřepracovávají se. Chodila jsem tam i do posilovny a tak jak u nás se cítím někdy dost divně mezi těmi namalovanými a „vystajlovanými „ a navoněnými princeznami a Keny, tak tady to bylo naprosto jiné. Chodí sem mladí, starší i důchodci, dokonce jsem tam zaznamenala i situace, kdy se tam přibelhali o holi, ale šli cvičit. Krása to vidět, že se tak o své zdraví starají. Chápu ovšem taky, že být starý (a nejenom starý) ve Švédsku a v Česku je velký sociální rozdíl. Ihned po svém příjezdu domů jsem se synem udělala dohodu, že až budu stará, tak mi bude kupovat permanentku na cvičení a plavání a welness pobyty. Jídlo je kapitola sama o sobě. Potraviny kvalitní, nehnijící a nepáchnoucí. Překrásné bezobalové obchůdky, radost nakupovat. A obtěžující opilci a kuřáci na veřejnosti? Omyl. Za tu dobu, co jsem tam byla, jsem viděla všeho všudy tři kuřáky.  Nikdo na Vás nefouká kouř a neobtěžuje na ulici tím, že by se na Vás v opilosti lepil v tramvaji nebo měl blbé a oplzlé kecy. Alkohol se v obchodech volně neprodává, jsou na to speciální obchůdky, které mají otevřeno jen omezenou dobu. V baru a v restauraci alkohol dostanete, ale je samozřejmě drahý. Co se týká cigaret, tak tady ti, kdo mají potřebu nikotinu „snůsujou“. Jsou to takové malé tabákové polštářky, které se vsunou pod dásně na slinné žlázy a tím jde nikotin přímo do mozku. Zkoušela jsem to, ale je to tak nechutné, že bych jako kuřák rozhodně skončila.

A děti? Ty jsou fakt vymazlené též. Bydlela jsem vedle školky a školy a měla jsem možnost je každodenně pozorovat. Jsou své, nepláčou, nebijí se, nejsou trucovité a vzteklé, krásně si hrají. Učitelky na ně nepokřikují, že něco nemůžou, jsou přirozené a roztomilé. Rodiče se s nimi baví jako s dospělými. Mateřská je tu do dvou let. Běžně tu potkáte s dítětem spíše tatínky a to velmi krásné a taky dědečky. Což mě je doteď záhadou. Pátrala jsem po tom, jak to je možné, ale rodilý Švéd vůbec nerozumí tomu, na co se ptám, protože je to u nich tak silně zakořeněné a přirozené, že dítě je obou rodičů a proto se logicky o něho starají oba dva a maminka si potřebuje takyodpočinout .

I přestože je tu skutečně hodně muslimů, Vietnamců, Číňanů a „burkových“, nejsou tu, alespoň v centru nějaké potyčky, nepořádek, nevraživost k nim. Příroda, no to mě taky nepřestane bavit, všude krásně. Naprosto čistá voda, mohlo by se z ní pít. Okolo jezer jsou vybudována veřejná ohniště, venkovní i krytá, kde někdo vždycky nachystá dřevo, takže máte kdykoliv se Vám zachce full servis a bez nepořádku.

Závěrem bych chtěla říct toto. Bylo pro mě úlevné vidět, že existuje země, kde se věci dějí přirozeně, jednoduše a funkčně a s lehkostí. Švédi jsou velmi praktičtí a mají rádi, když věci fungují dobře. Když nefungují, tak to řeší a vyřeší. Nediskutují dlouho, spíše konají. A je to vidět. Sice to není pro mě top země, stále mým favoritem zůstává Asie a Jižní Amerika, ale budu se sem velmi ráda vracet, abych načerpala energii země, kde to lidsky funguje. Děkuji Švédsko a Zuzy.



Postřehy odjinud – Švédsko




zamyšlení . . . ptáci

21.8.2017 10:22

Sedím a pozoruji racky.

Někteří využívají proudu větrů a lehce plují oblohou, stojí na místě jakoby ve vzduchoprázdnu, nic pro to nemusí dělat, hrají si, užívají si této chvíle. Jsem fascinovaná touto chvílí. Radost se na ně dívat.

Jiný letí těžkopádně, tvrdohlavě máchá křídly, přesto stojí na místě a je vidět, že brzy padne vysílením.

Uviděla jsem příměr s lidskými příběhy. Někdo využívá proudu života a nechá se vést, jiný je tak v hlavě, v myšlenkách, vzorcích, ve strachu, že se nedokáže osvobodit, rozhlédnout a podívat se okolo sebe, jak je život jednoduchý a krásný.

Přeji Vám příznivý proud života



zamyšlení . . . ptáci




malé LÁZENSKÉ ZAMYŠLENÍ od kafíčka

9.8.2017 15:16

Protože ráda bádám a přicházím na „kloub“ věcem a situacím a jejich provázanostem, rozhodla jsem se „podívat se“, jak myslí a fungují lidé v oblasti lázeňské péče. A to nejen ze strany klientů, ale i ze strany „opečovávatelů“. Ano slyšíte a vidíte dobře, rozhodla jsem se pro tento odvážný krok a vydala jsem se do LÁZNÍ. Měsíc červenec se mi na to zdál velmi příhodný, vzhledem k teplotám venkovním a taky jsem měla na paměti vypozorovaný fakt, že v létě u nás v Česku lidé všeobecně fungují jaksi pozitivněji. Mým cílem se staly lázně Darkov v Karviné, nutno podotknout , že mám na mysli ty historické, s překrásným lázeňským i městským parkem, který stojí za zhlédnutí. Město zde skutečně odvedlo krásnou práci s ohledem na lidi a vytvořilo pro ně krásné místo na odpočinek. Nebudu se zcela zabývat lázeňskými podrobnostmi, to by vydalo na celou knihu, zacílím se rovnou na výsledek. Po svém třítýdenním bádání jsem dospěla k výsledku, který jsem tušila, přesto mě šokoval. Myšlenka a záměr lázní jako takových je skvělý, pramenitá jodo-bromová voda zdejší v kombinaci se zábaly, rašelinovými a parafínovými obklady, dokáže dělat zázraky – je to dar přírody, který skutečně léčí a uzdravuje. Ovšem lidský faktor zde hodně za přírodou pokulhává a je jaksi nezdravě nastaven. Lidským faktorem myslím klienty, kteří tam přijedou se vyléčit, ale i ty, kteří je léčí a starají se o ně. Velkým překvapením pro mě bylo to, že vlastně o uzdravení tu vůbec nejde. Jde o to ulít se z práce, po nocích požívat alkohol, jet na príma dovolenou za cizí peníze. A hlavně nic pro uzdravení neudělat. Sledovala jsem to s úžasem bytosti, která se vylodil na jiné planetě, planetě nezdravých a nezdravě smýšlejících lidí, kteří se nevědomě , často však i vědomě ničí, nesprávnou stravou, necvičením, alkoholem, cigaretami, stěžováním si na počasí, stěžováním si na cokoliv. Na druhé straně personál, který má velký potenciál toto vše změnit, ale chybí mu zájem a navíc začínám mít tušení, že to vůbec měnit nechce anebo neví, že by to mohlo jít i jinak, že práce může i bavit. Přesto všechno jsem tam potkala, bohužel jich bylo jen pár, i úžasné lidi s ochotou se uzdravit a nebýt lhostejný ke svému zdraví. Potkala jsem tam i pár lidi, kteří byli velmi laskaví a ochotně a s láskou se o nás starali, za což jsem jim nesmírně vděčná, bez jejich přispění bych po pár dnech utíkala. A závěr? Je to jako v životě, buďto chcete ze situací pro sebe „vytěžit“ maximum a užít, naučit, poučit se nebo se můžete zařadit k většinové mase lidí a svorně nadávat, že je všechno na hovno a nic pro změnu neudělat. Takže ponaučení je následující: Vážení, pokud si nepomůžete sami změnou myšlení a přístupem k sobě samému, pokud se o své zdraví nezačnete starat sami, pátrat sami po tom, co je pro vás dobře (jenom vy to víte) a dáte vše do rukou ostatních, NIC SE NESTANE. . . Krásné léto z Goteborgu.



malé LÁZENSKÉ ZAMYŠLENÍ od kafíčka




DOVOLTE VĚCEM AŤ SE PROSTĚ STANOU . . .

23.4.2017 21:04

Celé naše vnitřní poznání nás vede ke Zdroji, k Božské podstatě, ze které všichni pocházíme a když je nám nejhůř, obracíme svoji pozornost k nebi. Prosíme Boha o pomoc, ať už jsme věřící nebo ne. Slibujeme dobré skutky a polepšení, pokud se stane zázrak… Když se zázrak nestane, zanevřeme na víru i celého Boha… pokud se zázrak stane, jak dlouho náš slib ale vydrží? Vesmírným zákonům je jedno, jestli porušíte slib. Porušení slibu se vrátí zas a jen vám… způsobujete si kolotoč svých pocitů sami. Jak ale z toho ven, když jste se vydali na cestu, která z těchto zmatků vede pryč? Odpovědí je DŮVĚRA…

Pozorně se podívejte kolem sebe. Vidíte zmatek, strach, nejistotu? Cítíte, jak hmatatelné jsou všechny energie, které nás dělí od lásky a pocitu vnitřního klidu? Ocitáme se ve víru svých vlastních zmatků a pochybností, mnoho z nás má pocit, že se vše opakuje jako v bludném kruhu a před námi je otázka „PROČ se tak děje?“ Dovolte mi teď jedno zamyšlení…při cestě za lepším světem, během zdokonalování sebe sama, se neustále potýkáme s jakýmsi vnitřním démonem, který na sebe bere pokaždé jinou podobu. Jednou je to trauma z dětství, nebo z nějakého vztahu, z první křivdy, která se nám stala… Nebo dokonce už to zachází i do minulých životů.Vypadá to jako nekonečná stezka temnými stíny. Opravdu je toto smysl života? Nebo nás „něco“ nutí dívat se na život temnýma očima… Nechci tímto nijak zpochybňovat lekce a zkušenosti, kterých máme všichni dost. Ale kdyby nás tyto situace neměly formovat, proč bychom jimi pak neustále procházeli? Abychom trpěli? Opravdu věříte, že život má být plný utrpení a že tak si to přál náš Stvořitel? Přáli byste vy svým dětem, aby život pochopili a prožili jen tak, že budou trpět? Je sice dobře, pokud zjistíme, že naši žárlivost způsobuje neopětovaná láska našich rodičů, nebo první zklamání, které v nás zakořenilo nedůvěru. Ať už v nás roste touha po pozornosti nebo strach ze ztráty a samoty – naše vnitřní rozpoložení se nezlepší, pokud budeme v duchu pouze všem odpouštět. Vyčistíme se, to ano, ale dokud se nenaučíme žít život VĚDOMĚ, pak je jen otázkou času, kdy nás tyto pocity opět pohltí. Pocity a emoce se kolem hemží neustále, je jedno jak osvícená a probuzená bystost jste. Jakmile nedáváte chvíli pozor…jakmile se na okamžik přesunete ze srdce zpět do své mysli, už jste v pasti domněnek, starých vzorců a společenských dogmat. Výhodou probuzeného člověka je, že tuto past dokáže rychle odhalit a vystoupit z ní.

Člověk má ale tendence usnout na vavřínech, myslí si, že když už na sobě vykonal nějakou práci a prošel si těžkým obdobím, přečetl spoustu knih, že už vše ví a nic se mu nemůže stát… O to větší překvapení a zoufalost ho přepadne, když se ocitne v situaci, kdy neví co má dělat, protože po všech očistách a meditacích se dostal do stejného bodu a OPĚT se cítí mizerně a neví jak dál. Není to selhání…je to znamení, že před vámi stojí ta největší zkouška… Kterou buď zvládnete, nebo si proces učení ještě o nějakou dobu prodloužíte. Tak moc nám opakovali, že náš osud si tvoříme sami, že se musíme soustředit a něco neustále tvořit podle určitých představ, až došlo k překroucení celé životní podstaty.

Kam zmizela spontánnost a naše dětská hravost? Pohltily je pocity povinnosti, že musíme platit složenky, chodit do školy a být stále lepšími než jsme. Chodíme na kurzy, kde nás druzí učí, jak být lepší… Ale co máme zlepšovat? Svoji jedinečnost? Každý máme své zkušenosti, svá traumata, své bolesti… jsou to naše poklady, kterých se nemáme zbavovat. Díky ním, jsme takoví jací jsme… Dokažeme být empatičtí díky všemu smutnému a bolestnému, co nás potkalo. Dokážeme soucítit s lidmi, kteří se ocitli ve „špatné situaci“, protože díky svým zážitkům dokážeme pochopit, proč někdo udělá něco, co by druhý odsoudil. Důležitý je náš postoj k situacím, které se dějí kolem nás. Uprostřed toho chaosu, který právě prožíváte…ve víru pochybností a strachu…jsme všichni vlastně testováni. Procházíme testem, jak silná, pevná a nezlomná je naše víra..?

Jsme v bodě, kdy přes veškeré snažení jsme v situaci, která se nám už stala, nebo kterou jsme nechtěli. Nevíme, co máme dělat a ať uděláme cokoliv, je to jako kdyby nás neviditelná stěna mrštila zpět a my se nemáme kam pohnout… Vesmír nám tím dává pokyn, ať zůstaneme v klidu a důvěřujeme Zdroji. Té úžasné energii stvoření, která nás miluje tolik, že si to ani s největší fantazií nedovedeme představit. Naše srdce nás žádá, abychom nechaly vše plynout… Naše pozornost nechť se obrátí do našich srdcí a setrvá v klidu. Dokud se neuklidníme my sami, neuklidní se ani to, co vidíme venku. Jelikož to je jen odraz toho, co se děje uvnitř nás samotných. DOVOLTE VĚCEM, aby se staly… Odevzdejte svůj život Zdroji, ze kterého pocházíte. Ukažte mu, jak moc mu věříte, že pro vás chce to nejlepší.

Jakmile pochopíte, že vaše snaha ovládnout váš život je jen zarputilá touha vaší mysli dosáhnout nějakých mantinelů, které pro vás nastavil stejně někdo jiný, chaos kolem vás utichne. Procházíme nyní všichni lekcí důvěry… důvěry v život. Je čas pohlédnout k nebi, roztáhnout ruce a odevzdaně skočit do propasti, která se před námi otevírá… Teprve pak poznáme, že to není propast, ale Nový svět. Přeji každému, aby našel sílu, odvahu a lásku, udělat krok, který ho dělí od života v Ráji Y

S láskou, Alena / Jsem dítě Hvězd

Nemusíte moje poznání a cestu přijímat, stačí, když ji budete respektovat. Děkuji. Tlumočíme informace z kolektivního vědomí Kristovské setby, které má každý v sobě. Stačí se jen naladit a připojit. Informace odjinud



DOVOLTE VĚCEM AŤ SE PROSTĚ STANOU . . .




ŠAMANI, GURU, ZASVĚCENCI A SPOL.

31.3.2017 11:06

Březen byl, jak bych tak řekla, velmi očistný a měla jsem potřebu si udělat okolo sebe "prostor" a propustit energie, se kterými jsem už neladila. . . neobešlo se to samozřejmě bez dramat, bez různých manipulací a příběhů, ale jen já vím, že jinak nemůžu . . .

Je čas upřímnosti na všech úrovních a ten kdo to ještě nepochopil, nevadí, jeho čas přijde a třeba se zase někdy někde potkáme a budeme naladěni stejně . . .

Vše se tak mění, vibruje, že není možné to nevnímat a ignorovat . . . je potřeba se otevřít novým vjemům, jinému vnímání, lásce a světlu.

Před chvílí jsem objevila tento krásný článek, tak se o něj s Vámi ráda podělím . . .

krásný čas milovaní

 

Mnozí to nejspíš nebudou chtít slyšet, avšak je tu již mnoho těch, kteří jsou připraveni to uslyšet a zvědomit. Jezdit za šamany, případně je vozit sem je módní trend. Jsou to na nevědomé úrovni egohrátky těch, co si myslí, že ten kdo nebyl u/za nějakým šamanem je něco méně. Výše vibrací a vědomí ať už šamanů, nebo lidí ze zámoří nedosahuje výše mnohých bytostí na území Československa. Každý se inkarnoval na území a do prostředí odpovídající jeho možnostem navýšení svého potenciálu duše i vibrací. Máme působit a ovlivňovat Evoluci lidstva tam, kde jsme se narodili. Dary, nástroje, výše vědomí a schopnosti, které neseme v tomto životě jsou přizpůsobeny právě místu zrození v této inkarnaci. Pro přirovnání a snažší pochopení - kuchaři budou v kuchyni dost na prd nástroje švadleny a obráceně. Nehledě na to, že moje vhledy z minulého týdne, kdy praskají a trhají se všechna již zpuchřelá a ztrouchnivělá energetická lana a kabely mezi různými guru a jejich ovečkami a mezi "mistry" co mají a dále a poskytují různá zasvěcení, to jen potvrzují. V nových energiích už toto energetické parazitování, získávání zdrojů (ať už energie nebo financí) či působení tam, kam nepatříme není možné. Děje se to proto, aby se všichni ti přívrženci nevrátili ke své podstatě a účelu, ke kterému byli stvořeni a určeni Stvořitelem. Aby každý, kdo je "pod vlivem" začal už žít svoji jedinečnost, využil potenciál své duše a nebyl kopií nebo loutkou někoho. Aneb když jsi kuchař/ka, dostal/a jsi jako výbavu kuchyňské náčiní a máš se pohybovat v kuchyni,.Půjde Ti to lehce, hravě s radostí a bude to zábava. Když budeš chtít být co by kuchař/ka švadlenou/krejčím v salónu, bude to dřina, moc si to neužiješ, bavit Tě to taky nebude a že to děláš kvůli penězům se také na energetické rovině už pozná. A to, že se hodně blbě šíje s kuchyňským náčiním a ještě hůř vaří v salónu, to už snad ani dodávat netřeba. VŠECHNO MÁŠ V SOBĚ! Stačí jen naslouchat si, přestat si lhát a rozpomenout se... TVÁ DUŠE JE MOUDRÁ, už by měla poznat průvodce, kteří Tě doprovodí na cestě k sobě samému. Měla by cítit, kdo má stejné nebo vyšší vibrace či stejné nebo širší vědomí. Měl/a bys už uvidět, kdo Tě od Tebe odvádí, potřebuje Tvé následování, Tvoji energii nebo odevzdání se... Klára Artexa Jirousková www.cestakradosti.cz



ŠAMANI, GURU, ZASVĚCENCI A SPOL.




Pokud se rozhodnete milovat probuzenou ženu

6.3.2017 19:31

Pokud se rozhodnete milovat probuzenou ženu, nemůžete zůstat spát. Pokud se rozhodnete milovat probuzenou ženu, každá část vaší duše bude vzrušená, ne jen vaše sexuální orgány, natožpak vaše srdce. Upřímně, pokud preferujete normální život, zůstaňte s normální dívkou. Pokud chcete ochočený život, hledejte jen ženu, která si dovolila být ochočená. Pokud jen chcete ponořit palec do tekoucí vody Shakti, zůstaňte s opatrnou, ochočenou ženou, která se ještě nevrhla do divočiny Posvátného ženského oceánu. Je pohodlné milovat ženu, která ještě neaktivovala své vnitřní posvátné síly, protože ona netlačí na vaše spínače. Ona vás nebude zkoušet. Nedotlačí vás abyste se stali svým nejvyšším Já. Neprobudí zapomenuté a otupělé části vašeho ducha, který vás nutí vzpomenout si, že život nabízí mnohem více než jen tohle. Nepodívá se do vašich vyhaslých očí a nepošle šíp odlehčení pravdy skrze vaše tělo, třesoucí vámi, abyste se probudili a rozdmýchává ve vás dlouho ztracené touhy pro Lásku duše. Opatrná, neprobuzená žena bude krásně uspokojovat a těšit vaše ego, srdce a tělo. Bude tiše kráčet po vašem boku a vytvářet pocit, že jste potřební, zodpovědní, a že naplňujete svou mužskou roli. Pokud vám toto stačí, tak to přijměte, milujte ji z celého vašeho srdce, zůstaňte jí věrní a denně jí děkujte za dar její mírné, neohrožující ženské přítomnosti ve vašem životě. Pokud vám tohle nestačí, pokud vaše srdce, tělo a duch prahne po „jiném druhu ženy“, té Divoké – pak vězte, že jste na vrcholu Duševního posunu transformace. Vězte, že děláte závažné rozhodnutí s karmickými následky. Pokud si zvolíte vstoupit do aury a těla ženy, jejíž spirituální ohně planou, přijímáte, že potřebujete jistý stupeň nebezpečí a riskování, abyste rostli. Pokud jednou začnete milovat ženu této přirozenosti, musíte přijmout totální zodpovědnost za životní změny, které budou následovat. Váš život nebude stále ospale pohodlný. Váš život vám nedovolí zůstat uvíznutí ve starých kolejích a stagnujících rutinách. Váš život dostane radikálně novou příchuť a vůni. Budete zažehnutí přítomností divoké ženskosti, a to začne vysílat elektrické šoky spirituálního světla skrze váš celý čakerní systém, nalaďující vás na volání Božství. Volba být sexuálně a romanticky intimní s probuzenou ženou vyžaduje mužskou odvahu kráčet nebojácně do neznáma. Ale budete sklízet odměny nad vaše mentální chápání. Vezme vás do neobjevených světů mystérií a kouzel. Povede vás okouzlená a napůl opitá láskou do divokých lesů smyslné extáze a zázraku. Ukáže vám posvátná nebesa naplněná hořícími hvězdami, že začnete pochybovat, zda stále žijete na stejné planetě, na které jste se narodili. Zlomí vás a roztrhá vás tak, že vaše divoké vášnivé srdce vás přivede touhou napůl k šílenství. Budete ji chtít pohltit a prostoupit jí na každé úrovni tak, jak vaše mužská esence může pohltit a prostoupit svět – osvětlujíc Vesmír vaší oddanou láskou. Uvidí vás tak, jak jste nikdy předtím nebyli viděni. Bude vám důvěřovat. Bude vás uznávat. Bude uznávat vaše snahy udělat ji šťastnou. Bude oceňovat vše dobré co děláte a vše dobré, čím jste. Neuteče od vaší temnoty, protože vaše temnota ji neděsí. Přivede vás polibky, pohlazením a láskou zpět do života. Bude mluvit slovy, kterým vaše duše rozumí. Nebude vás trestat za vaše chyby. Je to obrovský risk milovat probuzenou ženu, protože najednou neexistuje místo kam se schovat. Vidí všechno, proto vás může milovat s hloubkou a přítomností, po které vaše srdce a tělo tak těžce prahne, tak dlouho, tak intenzivně… že pochybujete, zda jste vůbec byli živí po celou tu dobu, co byla pryč. Milovat takovouto ženu je rozhodnutí, které uděláte abyste začali žít nadšeně s vaší duší v plamenech. Váš život už nikdy nebude stejný po tom, co jste pozvali její energii dále. Vezměte tento risk na sebe nebo udělejte krok zpět, zůstaňte s normální dívkou a přijměte jiný, bezpečný, pohodlnější a tak nějak klidnější život. Jen se ujistěte, že pokud si vyberete to druhé, nebudete trávit zbytek vašich dnů dívajíce se zpět přes rameno, napjatí uvidět ještě jednou mlhavou vizi Ženského tajemství, které nyní zmizelo z dohledu. Dávno odešla… po spirále vzhůru zpět ke hvězdám, vzdáleným galaxiím a ráji… odkud přišla. Překlad: Martina Atiriamin, www.slunecnabrana.eu Autor: Sophie Bashford, zdroj: http://firstcontactgroundcrewteam.com/if-you-choose-to-lov…/ Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky. copyright © 2015 Iva Radulayová



Pokud se rozhodnete milovat probuzenou ženu




ROK 2017 bude rokem SPOJOVÁNÍ a ODDĚLOVÁNÍ

5.1.2017 11:32

Rok 2017 bude rokem SPOJOVÁNÍ a ODDĚLOVÁNÍ 02.01.2017 20:01 Rok 2016 byl mnohem úžasnější, než jsme si dokázali na jeho začátku představit. Otevřely se nečekané možnosti a odkryly se netušené pravdy. Rychlost vývoje byla sice ještě větší než v roce 2015, ale energie, které ho podporovaly, už přestaly tlačit plošně na všechny. Česká společnost se začala více energeticky rozvrstvovat. Pro ty, kteří byli připraveni, se otevřela energetická rychlodráha. Mnohé duše velmi vibračně vyrostly a rozvinuly se u nich nové možnosti tvoření. Ti, kteří by rychlé tempo vývoje nezvládli, mohli (prozatím) zpomalit. V extrémních případech docházelo i k výměnám duší, kdy duše, které nebyly  v souladu nebo z různých důvodů nebyly schopny projevit svůj potenciál v těle, byly nahrazeny jinými dušemi, aby nedocházelo zbytečně k utrpení. Od dubna 2016 docházelo k výraznému rozpouštění iluzí. Jakoby se rozplývaly vrstvy energetické mlhy, které dosud znemožňovaly vidět skutečnou pravdu o jednotlivých duších, o tocích energií, o struktuře stvoření i o vývoji na Zemi. Tento proces bude pokračovat i v roce 2017. Ještě je toho stále dost, co nás dělí od PRAVDY. Na energetické úrovni je ale již mnohé vyčištěno, vytříděno, vyladěno. Nastává čas otištění těchto změn do hmoty, čas hlubšího propojování těl a duší.

Rok 2017 je  rokem spojování a propojování na všech úrovních. Aby však mohlo dojít ke spojení toho, co se od sebe v minulosti oddělilo, musí být v pravdě uviděno, pochopeno to, co způsobilo rozdělení, odtržení a protikladnost. Mnozí z nás se  v minulosti v touze po lásce a jednotě pokoušeli spojit nespojitelné a velmi nesourodé kvality. To ale mělo za následek vyčerpání energie a stagnaci. Nutnou součástí vývoje směrem k Jednotě je proto proces poznání, že nejsme všichni stejní, nevycházíme všichni ze stejného základu a v tuto chvíli ani nejsme schopni stejného tempa vývoje a stejné kvality tvoření.

Je to často bolestivé poznání, kdy jsme vedeni k tomu, abychom některé osoby, věci, postoje, kvality ze svého života propustili. Zároveň je ale tento proces velmi osvobozující, protože nám umožňuje uvědomit si, co je v našich životech opravdu nosné, životadárné, co přináší nové možnosti a co umožňuje násobení energie. Uvolnění toho, co je neschopno dalšího vývoje, otevírá cestu ke spojení s tím, co přináší nové, vyšší možnosti. Jinými slovy, aby se tato realita mohla opět spojit s Bohem ("neviditelnými" duchovními světy), aby se naše tělo mohlo skutečně spojit s duší a obnovit vědomí své božskosti, je potřeba opustit vše, co je iluzorní, nepravdivé, brzdící, co je spojeno v nepravdivých vztazích a neschopné tvořit v čistých božských kvalitách.  V řádu stvoření existují všechny možnosti, ale některé kvality nemohou existovat najednou ve stejné úrovni.

Vede to k paralýze, oslabení, k narušení harmonie. Čas, ve kterém žijeme, je proto časem třídění, oddělování a rozvrstvování. Každá bytost a každá kvalita může mít ve vesmíru možnost existence, ale jen pokud je ve správných vztazích a na správném místě. Možná to někomu připomíná apokalyptické výjevy a podobnost není ani trochu náhodná, nicméně způsob, jakým je toto třídění realizováno, je mnohem jemnější a láskyplnější, než by si kdokoliv dokázal představit.  Tato realita jako by se natahovala. Naše těla tu sice žijí spolu, ale už teď neplatí pro všechny stejné energetické zákonitosti.

A během roku 2017 bude tento proces dále pokračovat. Proto už nelze ani napsat jednoznačnou a obecně platnou předpověď na tento rok.  Jedinci, kteří budou ve spojení se svou duší, začnou objevovat nové možnosti tvoření a kvality svého těla. Budou se cítit více součástí božského celku, to jim bude přinášet hluboké vnitřní naplnění, uvolnění a vědění. Budou mít menší potřebu o cokoli usilovat, a přitom budou mít více možností seberealizace a prožitků než kdykoli předtím. Budou prožívat více pocit spojení (= lásky) s ostatními stejně vibrujícími osobami. Otevřou se jim také nové možnosti řešení celoplanetárních problémů, z nichž mnohé neměly v této úrovni řešení.  Spojování bude probíhat také v oblasti žensko-mužských energií, kdy vyhraněná polarita obou pohlaví bude čím dál víc otupována.

Změnami budou procházet zejména muži, protože staré způsoby myšlení, chování a vztahů už přestávají fungovat a oni budou vedeni k tomu, aby nalezli zcela nový vztah k ženským kvalitám i k sobě samým. Ti, kteří z různých důvodů budou trvat na starých způsobech myšlení a života, budou dostávat výraznější podněty k tomu, aby se změnili. Mnohé z nich nebudou příjemné, ale všechny vedou k pravdě a vývoji. Pokud je někdo bude vnímat jako životní rány a katastrofy, je to jen jeho úhel pohledu. 

Pokud se tempo vývoje přizpůsobí těm nejpomalejším a nejméně pravdivým, falešnou solidaritou klesne celek a ztratí sílu na další vývoj, ztratí z obzoru nadějné vyhlídky, zmizí kvalita a všichni se utopí v bahně šedivosti, průměrnosti a bezmoci. A to se tady na Zemi v minulosti na energetické a později i na fyzické úrovni stalo.  Průměrnost, stejnost a šedivost, falešná rovnost, solidarita vyrůstající z pocitů viny a vlastní nedostatečnosti. Rok 2017 nás z ní bude postupně vyvádět ven.  

©Iva Uhlířová, 2017. Článek smí být šířen, kopírován a požíván je pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.   Více zde: http://www.benodis.cz/news/rok-2017-bude-rokem-spojovani-a-oddelovani/



ROK 2017 bude rokem SPOJOVÁNÍ a ODDĚLOVÁNÍ




LÁSKA JE LÉK PRO DUŠI I TĚLO

6.10.2016 21:44

Sergej Lazarev je známý ruský spisovatel, psycholog, badatel, léčitel a bioenergoterapeut. Objevil a popsal karmický mechanismus, který již byl v mnoha pramenech popisován, ale dosud nikým neprozkoumán. Jako první v historii nejenom rozpoznal nejhlubší struktury duše ovlivňující náš osud a zdraví, ale také na základě nesčetných studií dokázal, že působením na chování a emoce člověka můžeme měnit k lepšímu jeho osud, charakter i zdraví. Ve výzkumech S. N. Lazareva se věda a náboženství spojují v jeden harmonický celek. Článek z časopisu Pfoenix Léčení pouze fyzického těla je jen odsouvání problému do budoucnosti Celá naše civilizace trpí vážnou nemocí, která může vést až ke smrti. Tato nemoc se může léčit, ale může se i zhoršit. Proto je otázka zdraví, která nyní stojí před celou naší civilizací, otázkou číslo jedna. Bohužel je pojem “zdraví” spojován především s tělem. Poslední století přemýšlíme pouze materialisticky a věříme, že nemoc je jen problémem těla. Ale nemoc ve skutečnosti tělem končí. Nemoc začíná v duši. Pokud má člověk špatný cíl, charakter či náhled na svět, nevyhnutelně to vede k fyzickým nemocem. Přichází ke mně hodně lidí, viděl jsem tisíce, možná desítky tisíc případů, diagnostikoval a analyzoval a všude jsem viděl to samé: Pokud člověk nezmění svůj charakter, pokud se nezmění jeho náhled na svět, je jeho fyzické uzdravení dočasné. Léčení fyzického těla je jen odsouvání problému do budoucnosti. O tom jsem se přesvědčil při každé analýze nemoci. Vědci už konečně pochopili, že neexistuje žádný fyzický čin bez duchovního. Čili každému fyzickému činu předchází duchovní, psychický. Když jsem začínal svůj výzkum a prováděl jsem klientům diagnostiku, tak mi nevěřili a tvrdili, že jsou zdraví. Ale utekl rok či dva a začali se vracet, aby mi dali za pravdu. A tak jsem pochopil, že nemoc nezačíná na úrovni těla, kde ji ještě lékaři nemohou najít, ale začíná na jemné úrovni. Pochopil jsem, že to, co jsem nazval strukturami pole – strukturami podvědomí, je duše. Duše je spojená s tělem, s tím, čemu říkáme biopole. Biopole je součástí naší duše. Duše zabírá mnohem více prostoru než tělo a existuje i tehdy, když zemřeme. Pokud máme problémy s duší, nevyhnutelně dříve nebo později nastanou problémy s tělem. A nezáleží na tom, onemocní-li jeden člověk, či skupina lidí – rodina, rod, nebo celý stát, či celé lidstvo – děje se to podle stejných zákonů. V současné době existuje velké množství diagnostických metod – diagnostika podle pulzu, oční duhovky, ucha, můžete zrentgenovat člověka, udělat různé testy apod. Dnes je podle odborníků nejpřesnější diagnostika podle krve, neboť krev má tu nejúplnější informaci o stavu organismu. Pokud není krev v pořádku, nastane problém. Už ve Starém zákoně se říká, že krev je spojena s duší živé bytosti, z čehož vyplývá, že krev se kazí tehdy, když jsou problémy s duší. A problémy duše – to jsou problémy spojené se ztrátou mravnosti, lásky a víry. Bůh je Láska a Bůh stvořil člověka ze sebe a vdechl do něj život. Znamená to, že jsme ve své podstatě Božské bytosti a sestáváme z lásky. Naše vyšší já, základní a hlavní já – to je Láska a pak je vše ostatní. Z Lásky vzniká duše. V duši se pak rozvíjí vědomí a tělo je závěrečnou fází rozvoje duše. Pokud je člověk duše, ale i vědomí a tělo, pak je v první řadě třeba pečovat o duši. Budoucnost je fyzikální veličina Můj výzkum ukázal, že pojem “budoucnost” je fyzikální veličina. Viděl jsem, že každý člověk má svoji zásobu budoucnosti. Pokud se tato zásoba zmenšuje, člověk může dostat schizofrenii, rakovinu, cukrovku nebo může zemřít. Zásoba budoucnosti je spojená se stavem naší duše – duše vytváří budoucnost. Energie budoucnosti je vytvářená duší. Jestliže naše duše začne chřadnout – a duše hyne, když ztratíme lásku – pak u nás nepozorovaně mizí budoucnost a začínají nemoci, nejtěžší a nevyléčitelné. To, co nazýváme syndromem získaného imunodeficitu AIDS, homosexualita, rakovina, schizofrenie a autismus – to jsou nemoci lidí, kteří prakticky nemají budoucnost. Jsou to v podstatě nemoci duše. A duši je možné vyléčit. Hlavní příčina současných nejvážnějších onemocnění Hlavní příčiny nejčastějších úmrtí jsou mrtvice a infarkty myokardu. Současná medicína je bezmocná v prevenci těchto onemocnění. Ale lékaři už pomalu začínají chápat, že pokud není odstraněna příčina nemoci, není možné člověka vyléčit. A příčinou nemocí v poslední době stále častěji nazývají stresy, nesprávný vztah k situaci, deprese, vnitřní nespokojenost se sebou a okolním světem. Čili oficiální medicína je nucena přiznat, že příčina onemocnění spočívá v duchovně-psychické sféře. Zpočátku onemocní psychika – nepozorovaně, v hloubi duše a potom onemocní tělo. Ájurvéda říká, že charakter člověka ovlivňuje jeho zdraví. Právě v Indii vznikl pojem “karma” – zákon příčiny a následku. Pokud člověk např. raboval, kradl a zabíjel, v příštím životě budou totéž provádět ostatní jemu. Zákon příčiny a následku spojuje naše chování s pocity, se zdravím a s naším osudem. Pokud čteme Nový zákon, uvidíme totéž. Když Kristus vyléčil člověka, řekl mu: “Jdi a nehřeš více, aby se s tebou nestalo něco horšího.” Tak že všude vidíme jedno a totéž. Naše emoce a chování nevyhnutelně ovlivňují naše zdraví, ale i zdraví našich potomků. Každý náš čin ovlivňuje budoucnost naši i našich dětí Když jsem začínal svůj výzkum, neměl jsem o tom ani ponětí, ale po létech všechny moje závěry výzkumů přesně potvrzují všechno, co bylo řečeno ve Starém a Novém zákoně. Ano, skutečně existuje vnitřní spojení mezi rodiči a dětmi. Jakékoli naše slovo, pocit a chování, každý náš čin – to vše se kóduje v našich duchovně-jemných strukturách – v našem podvědomí a dříve či později se za to budeme muset zodpovídat: “Co jsme zaseli, to sklidíme.” A co je nejdůležitější – viděl jsem, jak se člověk měnil, když změnil svůj postoj k okolnímu světu, tak měnil i svou minulost, přítomnost a budoucnost. Uzdravovaly se děti, mizely zhoubné nádory. Proto jsem začal psát knihy – mým hlavním cílem bylo dát lidem informace, znalosti a zkušenosti, které jim mohou pomoci, aniž by potřebovali moji přítomnost, moji diagnózu, aby se mohli sami, bez mé pomoci, změnit a překonat různé nemoci. V principu jsem výsledky uviděl již za několik let. I když už mě lidé nenavštívili osobně, sami se zbavovali rakoviny, cukrovky, jejich rodiny se obnovovaly, zlepšoval se osud, a to vše jen po přečtení knih, potom, co pochopili, že my jsme láska a nejdůležitější, co máme hromadit v duši, je láska– záchrana a zachování lásky. Co je vlastně stres? Stres je ztráta toho, k čemu jsme připoutaní. Čím větší je připoutanost, tím větší je stres. V indické filosofii existuje výraz: “Nemoci jsou následkem připoutanosti k tomuto světu.” Přesvědčil jsem se, že právě připoutanost k různým aspektům lidského štěstí přináší závislost, zvyšuje agresivitu a pak začínají nemoci. Stres – to je nejen bolest či něco nečekaného, je to vlastně změna obvyklého způsobu života. Je to ztráta něčeho drahého srdci, k čemu jsme připoutaní. Špatně snáší stres ti, kteří se nemohou vyrovnat se ztrátou, ti, kteří neumí dávat. Ten, kdo je zvyklý dávat, hladovět, držet půst, starat se o jiné, stres snadno překoná. Ten, kdo chápe, že Bůh je láska, že je třeba plnit přikázání, že je štěstí o někoho se starat, více dávat než brát… Takový člověk přežije ve zdraví jakkoli těžkou situaci. Zjednodušeně se všechna Boží přikázání zredukují na jedno – na první: “Bůh je láska”. Proto člověk, který směřuje k lásce, nebude krást a nebude křivě svědčit. Nebude zbožšťovat jídlo, sex či peníze. Nebude plenit a zabíjet druhého. Bude srdečně a s úctou jednat s rodiči a ostatními lidmi. Jakmile se odchylujeme od přikázání, od jejich podstaty, od lásky, začínáme se připoutávat k tomuto světu, stávají se pro nás důležitějšími materiální hodnoty a při každém nezdaru nebo urážce trpíme. V podvědomí se hromadí agrese a následkem toho přichází nemoci, neštěstí a smrt. Náš budoucí osud i osud celé planety se rodí z našeho myšlení Naše civilizace teď vchází do období velkých změn. Brzy se má zrodit civilizace nová. My budeme jinými lidmi – těmi, co zůstanou naživu. Jsme svědky velké globální krize a jsme na jejím začátku. Za rok nebo dva se podle odborníků Amerika zhroutí a tehdy začne skutečná, vážná krize. Bude to obrovský stres pro všechny. Nyní tedy vcházíme do let, kdy nastane nepřetržitá stresová situace. A jestliže budeme na stres reagovat s pocitem strachu, odsuzování a nespokojenosti, všechno se to bude hromadit v našem podvědomí. Za pět až sedm let následkem toho můžou vypuknout nemoci i přírodní katastrofy, protože naše energie ovlivňuje Zemi. Z toho, jak správně reagujeme na okolní svět, se vytváří náš budoucí osud a zdraví. Jak vnímáme svět, takový je náš vnitřní stav nejen duchovní, ale i fyzický. Celá Evropa a Amerika zoufale snaží najít východisko ze vzniklé situace. Proč kapitalismus selhal? Proč selhal volný trh? Proč se zhroutila plánovaná socialistická ekonomika? A nyní zaniká tržní hospodářství. Politici, filosofové a zástupci náboženství setrvávají ve stavu obrovského stresu, neboť nevědí, jakým směrem se vydat, neví, co mají dělat. Už chápou, že tržní ekonomika začíná zabíjet civilizaci, ale nevidí žádné východisko. Existuje nějaká cesta z této situace? Existuje, ale oni ji nevidí, protože řešení může být pro mnohé politiky a ekonomy příliš neočekávané. Jestliže se lidé budou navzájem podvádět, trh není možný. Aby fungovala tržní ekonomika, musí se kontrolovat morálními zákony. Pokud není morálka, stává se tržní ekonomika nástrojem loupeže a násilí jednoho proti druhému. Jestliže světový bankovní systém místo toho, aby živil a rozvíjel ekonomiku, začíná loupit, okrádat a zabíjet, je taková ekonomika odsouzena k zániku. Banky jsou totiž krevním systémem ekonomiky. A pokud banky začínají porušovat morální zákony, ekonomika nevyhnutelně musí vést ke kolapsu či válce. Krize dnešní civilizace je krize tržní ekonomiky, která přivádí všechny lidí ke krachu. Proč se hroutí tržní ekonomika? Proč se nyní hroutí tržní ekonomika? Protože v přítomném okamžiku je ve své podstatě nemorální. Hlavní, poslední nástroj záchrany naši civilizace je mravní kontrola nad trhem a nad plánováním. Jestliže lidi přestanou uctívat mamon, nebudou pro ně hlavní hodnoty jen peníze a blahobyt, sex a jídlo, ale morálka, láska a víra, tak civilizace přežije. Všichni víme, že teď světu nevládnou carové ani králové či prezidenti, ale finanční korporace. Obchodní korporace se zmocnily celého světa a ovládají prezidenty, vlády, krále… Mohlo by se zdát, že je jedno, kdo vládne – v čem je tedy rozdíl? Vysvětlím v čem: Např. Ludvík XIV. říkal: “Stát jsem já.” Čili král cítí, že stát je součástí jeho těla. Musí se postarat o stát a národ. Pokud se nebude starat, stát zahyne spolu s ním. Cíl krále je zachránit stát, posílit ho a zajistit jeho přežití v budoucnu. Samozřejmě, že myslí i na sebe. Ale když bude myslet jen na sebe, stát zahyne a on pak zemře sám. Prezident a vláda jsou v podstatě rovněž najatí proto, aby se postarali o stát. Ale jaké jsou cíle finančních korporací? Peníze a zase jen peníze. A do tohoto cíle není zahrnuté ani zdraví národa a jeho budoucnost, ani morální aspekty – není tam nic kromě peněz. Při takové orientaci nadnárodní korporace řídící státy je nevyhnutelně přivedou k zániku a rozpadu. Současná technokratická civilizace ztrácí morálku a víru. Kristus řekl: “A také kvůli porušování mnohých zákonů v lidech vychladne láska.” Když odchází láska z duše, odchází i morálka. Duše začíná usychat a odchází i budoucnost. Potom zaniká stát, národ nebo i celá civilizace. Zpočátku umírá duše, potom umírá budoucnost, pak umírá tělo. Neštěstí dnešní doby je, že lidé prakticky nechápou význam pojmů, jako je duše, láska, víra a morálka, protože věří, že duše je abstraktní pojem. A láska že je náboženský pojem. Morálka překáží toleranci a demokracii. Civilizace se potápí. Proč mluvím o civilizaci? Proto, že neexistuje žádný rozdíl mezi schématem umírání jednoho člověka, či skupiny lidí. Viděl jsem lidi, kteří měli vynikající fyzickou kondici, ale budoucnost už neměli. Ale pokud pochopili a chtěli se změnit, žili dál, pokud se nechtěli změnit, pak umírali – a je jedno jestli z důvodu nemoci nebo nehody. Moderní medicína neví, proč je člověk nemocný Moderní medicína neví, proč je člověk nemocný. Moderní medicína neví, co je to duše. Moderní medicína neví, jak jsou naše pocity a jednání spojené se zdravím a osudem. Náboženství na nejvýš tuší a ukazuje se, že jediná cesta pro současnou civilizaci je uzavřena. Náboženství také neví, neboť téměř všechna náboženství světa lásku a víru nahradila rituály a politikou. Čili forma se dále vyvíjí, ale obsah se ztrácí. Setkal jsem se s věřícími, kteří umírali na rakovinu. Viděl jsem, že víru mají, ale lásku ne. V co tedy věřili? Věřili ve své zdraví, v to, že Bůh je ochrání, v to, že když se budou modlit, budou mít peníze i zdraví. V toto věřili. Ale podstatou víry je láska. Jen prostřednictvím lásky můžeme pocítit jednotu s Bohem. Pokud láska chybí, žádné ostatní atributy nemají smysl. Jestliže jsou zákony, podle kterých se pohybují planety, pokud existují zákony fyziologie našeho těla, tak potom jsou i zákony fyziologie duše. Když je nedodržujeme, tak dříve nebo později budeme mít problémy. Jestliže se neustále opíjíme, přejídáme, nehýbáme se, jinými slovy škodíme svému tělu nesprávným způsobem života a nesprávným postojem k sobě sama, tak máme zaručeno, že budeme nemocní a předčasně zemřeme. To ví každý. Ale existují také zákony duše, a pokud se k duši budeme chovat nesprávně, také onemocníme a zemřeme. Přitom zpravidla když pijeme, přejídáme se, nechceme se rozvíjet a vedeme pasivní způsob života, čili zabíjíme své tělo, máme problémy s duší. Vždy ztratíme to, co dáváme na první místo. Všichni máme pouze dva instinkty: pud sebezáchovy a instinkt pokračování rodu. Pud sebezáchovy je potřebný, bez něho bychom zemřeli. Ale když ho začínáme stavět na první místo, pak je pro nás nejdůležitější osobní ochrana, vlastní území, postavení, peníze, moc, spravedlnost a nadřazenost. A pokud nás někdo v něčem omezí, budeme ho nenávidět a budeme připravení ho zabít. Pokud máme nenávist, urážku ve své hlavě, není to ještě nemoc, když ale přechází do duše, do podvědomí a pokud to děláme často, je to nebezpečné. Protože na úrovni duše, v hloubi našeho podvědomí, jsme všichni sjednocení. Nenávist k jednomu člověku zabíjí všechny. Když začneme nenávidět jednoho člověka, můžeme zabít celé lidstvo. Proto, když v nás agresivita začne pronikat do hloubi duše, tak je zastavena nemocí, neštěstím nebo smrtí. Agresivita se však objevuje i tehdy, když se naše duše příliš připoutává k pozemským hodnotám. A jediný nástroj, jenž může pomoci překonat závislost na lidském štěstí a instinktech, je láska k Bohu. Jednoduše řečeno je člověk zvíře, které uvěřilo v Boha. Zvíře žije instinkty. Bez nich není možné žít. Jestliže se obracíme k Bohu a směřujeme k Němu, pak se zvíře v nás stáhne do pozadí a božské vyjde napovrch. Viděl jsem i takové lidi, kteří se modlí jen za své zdraví a ztrácí ho. Ale vše, co stavíme na první místo na úkor lásky k Bohu, musíme ztratit, aby zůstala naživu naše duše. Pokud máme peníze na prvním místě, tak o ně přijdeme. Jestliže máme na prvním místě rodinu, ztratíme ji. Když na prvním místě máme blahobyt, postavení či moc, ztratíme je také. Je to jen otázkou času. Zloděj na začátku vyhrává, ale nakonec vždy prohraje. Když budeme porušovat přikázání, nevyhnutelně to povede ke zdravotním problémům. O tom se mluví v Bibli a já to vidím každý den. A nyní to již začínají vidět i lékaři a vědci. Čili se vracíme k těm pravdám, které jsme už dávno zapomněli. Takže, abychom fyzicky v nejbližší době přežili, bude zapotřebí obnovit ten pořádek věcí, jenž existoval vždy. Smysl života a nejvyšší štěstí – to je láska v duši, která nás spojuje s Bohem. Všechno ostatní následuje až pak. Pokud máme správný systém cílů, uzdravíme se. Cíl je jednota se Stvořitelem Člověk se skládá z lásky. Podvědomě si uvědomuje, že veškerou energii, hlavní a životní dostává prostřednictvím lásky od Boha. Proto podvědomě pro každého z nás je cílem jednota se Stvořitelem. Bez toho nemůžeme přežít. Láska k Bohu je cíl. Ona rodí funkci – náš život a poté se formuje naše tělo a fyzické zdraví. Co se děje, když vědomě ztrácíme víru v Boha a zříkáme se lásky? Jde o to, že se můžeme zřící víry a být zdravý m – to je otázka rétoriky, protože podstata víry je láska. Jestliže se zříkáme lásky, umíráme. Dnešní civilizace při ztrátě víry ztrácí lásku. Co se děje, když ztratíme cíl, když ztratíme lásku? Začínají se zhoršovat a postupně selhávat všechny funkce. Začíná trpět náboženství, ekonomika a politika. To je to, co dnes nazýváme “krizí”. Když funkce úplně zanikne, začíná se rozpadat tělo – forma. V zásadě se k tomu již přibližujeme. Proto, když ke mně do ordinace přijde vážně nemocný člověk a říká: “Umírám”, vysvětluji mu: “Pokud se nenaučíte milovat, nemáte šanci přežít. Abyste se naučil milovat, potřebujete se nejprve naučit vyrovnat se se ztrátou. Proto přezkoumejte svůj život a každou ztrátu nevnímejte jako neštěstí a utrpení, ale berte ji jako pomoc shora pro záchranu vaší lásky. Např. jakákoliv urážka je vaší léčbou. Urazí-li vás někdo blízký nebo už nikoho blízkého nemáte, tak jděte k Bohu. A je to skutečně tak – osoba, která ztratila vše, buď spáchá sebevraždu, nebo začne věřit v Boha. Ten kdo začíná věřit v Boha, přežije.” Proč potřebujeme nemoci? Proč musíme prožívat ztráty? Z jakého důvodu potřebujeme nemoci? V Bibli se říká: nemoc nedovoluje lidem hřešit (“Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.” <1. Petr 4:1-2>). Co je to hřích? Hřích je takové chování člověka, jež zabíjí lásku. Ať je to jakékoliv chování, pokud při tom mizí láska – je to hřích. Hřích je ztráta jednoty s Bohem. Proč nemoc neumožňuje lidem hřešit? Protože nemoc zastavuje lidské funkce, omezuje instinkty a energie už nesměřuje k in stinktu, ale k Bohu. Proto nemoc, neštěstí, urážky a ztráty vytváří stres, a pokud na něj budeme správně reagovat, bude lékem i léčbou. Jestliže budeme upadat do deprese a hledat viníky, efekt bude opačný – stres bude zabíjet. Život bez stresu není možný a právě náš postoj k němu nás dělá buď silnějšími, nebo slabšími. Stres nás může uzdravit, ale také může učinit nemocnými. V našem vnímání se skrývá naše zdraví či naše neštěstí nebo nemoc. Občas ke mně přichází pacienti a říkají: “Přečetli jsme Vaše knihy, ale výsledky nejsou žádné.” Dívám se na jejich pole a říkám: “A proč jste ještě stále neodpustili blízké osobě?” – “A jak mu mám odpustit, když se takhle zachoval?” Vysvětluji: “Co je to odpuštění? Nikdy nedokážete odpustit, pokud si myslíte, že jen dotyčná osoba nese vinu. Jestliže chápete, že ne, že prostřednictvím této osoby vás Bůh léčí, pak jí odpustíte.” Proto, aby bylo možné někomu odpustit, je třeba vidět ve všem Boží vůli. Toto realizovat je pro většinu z nás velmi obtížné, protože nás dnes učí, že Boží vůle není, je jenom ďábelská vůle kolem nás, že svět je krutý a nespravedlivý. Pokud věříme, že svět je krutý a nespravedlivý a nevidíme Boží vůli ve všem, šanci na odpuštění, na přijetí toho, co se děje, nemáme. Když odpouštíme, pociťujeme lásku v duši a sami se uzdravujeme. Následně se uzdravují i naše děti a teprve pak se začíná měnit náš osud. Viděl jsem mnoho zanikajících rodů, které byly na jemné úrovni již prakticky mrtvé. Když ale začne člověk měnit svůj postoj k minulosti, odpouští všem a vid í v tom Boží vůli, učí se milovat, tak začínají změny a já vidím, jak se u něj tvoří budoucnost. Je pravda, že při tomto procesu může probíhat to, čemu říkám “očista”. Jestliže máme uvnitř v duši spoustu špíny a přitom se začínáme měnit, pak je cesta k Bohu doprovázena očištěním duše. Můžeme být nemocní, mohou se objevovat nepříjemnosti a také nezasloužené urážky – to je normální proces očištění. Nyní musí věda dobrovolně či nedobrovolně dospět k pochopení toho, že naše city, pocity, naše jednání ovlivňují naše zdraví a osud. Televize a Reklama Pokud se podíváme na nynější televizní vysílání, vidíme kult instinktů. Všude vidíme násilí – vítězství sexu a násilí. K čemu to vede? Jsme svědky triumfu dvou instinktů a začínáme ztrácet pojetí víry, lásky a mravnosti a začínají se rodit nemocné dětí. Dnes se v západních zemích při obrovském pokroku moderní medicíny už prakticky nerodí zdravé děti. Téměř všechny dětí se rodí s nějakým problémem. Návod k uzdravení: Láska K překonání nejtěžších nemocí a problémů stačí pouze pocítit lásku v duši. Je třeba pocítit Boží vůli, jež je přítomná ve všem. Je nutné přehodnotit svou minulost z nového hlediska. Když nám hoří dům, zachraňujeme to, co je pro nás nejdůležitější a nejdražší. Když nás někdo ohrožuje, budeme bránit to, co doopravdy jsme. Tím pádem, pokud si myslíme, že jsme peníze, budeme se vrhat zachraňovat peníze a zahyneme v plamenech. Jestliže si myslíme, že jsme důležitost, postavení a rozum, budeme chránit svůj rozum a nenávidět ty, kteří oněm budou mluvit špatně. Jedině, co nemusíme zachraňovat, je láska, protože je věčná. Proto, když chápeme, že jsme láskou, nemůžeme být agresivní. Láska je věčnost. Lásku nemůžete urazit. Pokud chápeme, že jsme láska, pak nebudeme mít vnitřní agresi a jakákoliv stresující situace nebude snižovat lásku, ale naopak ji zvyšovat. Abychom přežili v nejbližších letech, budeme muset správně vnímat svět a správně reagovat na okolní události. Proto, když za mnou chodí lidé s malými problémy nebo lidé umírající, každému říkám to stejné: “Oprostěte se od vašich problémů. Pochopte, že jste Láska. Jste božské povahy. Vzpomeňte si na všechny své životní problémy, ztráty a urážky. Odpusťte všem a očistíte si vaši duši. Přijměte všechno, co se vám stalo, jako dané shora.” A já pak pozoruji, jak se u pacienta vše mění: i duše i zdraví i osud.



LÁSKA JE LÉK PRO DUŠI I TĚLO




ČAS, KDY SE PROMĚNÍ EGO V PODĚKOVÁNÍ?

3.10.2016 18:49

Dnes jsem seděla v parku na lavičce, byl krásný podzimní den a najednou mi přišly myšleny na lidi, kteří prošli mým životem. Ať už přátelé, či klienti, kurzisti, náhodní lidé. Objevovali se mi celé jejich životní příběhy, jejich osudy, učení a vyučování, posuny a pády. . . Uviděla jsem zajímavou věc při tom, jak se mi běžel tento zrychlený film před očima . . . a to, že když člověk vymění jáství, pýchu a zlobu za pokoru, vděčnost a prosté slovo děkuji všem, kteří ho na jeho cestě obohatili, jeho život se začne být laskavým a plný radosti. . . Děkuji všem, kteří mě na mé cestě obohatili svoji přítomnosti a kteří mě mnohému naučili . .



ČAS, KDY SE PROMĚNÍ EGO V PODĚKOVÁNÍ?




LÉTO KONČÍ . . . PODZIMNÍ ROVNODENNOST

22.9.2016 9:41

Před necelým týdnem jsem se vrátila od moře z ostrova PAG v Chorvatsku, kam jsem se uchýlila k hodně dnům volna. . . Měla jsem velký prostor na to, abych byla sama se sebou, abych si srovnala své priority. Hodně jsem plavala, šnorchlovala, dělala si oheň na pláži, bubnovala na šamanský buben v člunu při východu slunce na otevřeném moři, vítala ranní slunce a při západu jsem se loučila s uplynulým dnem. . .Prostě to, co předávám Vám po celý rok, jsem dopřála i sobě a to plnými doušky. . . .

Uvědomovala jsem si velmi silně, jak rychlý restart nastane u člověka žijící v civilizaci, využívající všech technických vymožeností této doby . . . když toto všechno přestane používat . . .

Tyto dny jsem vstávala za svítání a když se setmělo, tak jsem šla spát. Nenechala jsem si zapojit elektřinu, teplá voda tekla jen přes poledne, když se ohřála v barelu na střeše, ani jednou jsme nepoužila plavky, lovila jsem ryby, pak jsem je na břehu moře vyvrhla ve společností racků a připravila si chutnou krmi.. . . občas jsem z postele vyhnala kočku nebo psa, kobylku, pavouka . . . .

Když jsem zatoužila po společnosti, vzala jsem batůžek a šla podél moře do vesnice, popovídala si s místními, nakoupila zeleninu, ovoce, dala si kafíčko a při západu se zase vracela podél moře do oázy klidu a krásy. .

Všichni, se kterými jsem se za tu dobu setkala, byli velmi krásní lidé a každý z nich mě velmi obohatil tím, jaký byl. Dovolila jsem si cítit náklonnost k muži, kterého jsem na této cestě potkala a opět jsem si uvědomila, jak krásná a mocná je láska, doteky, sdílení dvou lidí. Celou svojí bytostí si uvědomuji, jaké štěstí mám a jak jsem vděčná za to, že toto všechno můžu realizovat a ve svém životě prožívat.

Dnes je podzimní rovnodenost, astrologicky osm minut před půl pátou odpoledne . . . je to loučení se s něčím, co neodvratně odchází a je tu i náboj něčeho nového, nepoznaného, neprobádaného, dobrodružného . . . dovolte si žít naplno v každé sekundě svého života, neodkládejte vše až na potom, nebuďte líní a realizujte své sny. . . to Vám ze srdce přeji, mám vás ráda a děkuji, že jste. . . .



LÉTO KONČÍ . . . PODZIMNÍ ROVNODENNOST




ZNAKY VYSOCE CITLIVÝCH OSOB

4.8.2016 16:49

V roce 1997 jeden překvapivý best-seller ovládl knižní trh. Jednalo se o jakéhosi průvodce pro specifický typ lidí - Vysoce citlivé osoby (HSP - Highly Sensitive Person). Vysoce citlivá osoba je charakteristická tím, že je emočně o mnoho inteligentnější než většina lidí - cítí všechno mnohem hlouběji a je mnohem citlivější na energii druhých. Vysoce citlivý je jeden z pěti lidí.

Mozek vysoce citlivých osob funguje poněkud jinak než mozek ostatních. Zpracovává informace do větší hloubky a důkladněji analyzuje všechna fakta, všímá si detailů, které ostatní opomíjejí. Jelikož však Vysoce citlivé osoby vnímají více podnětů a navíc s větší intenzitou, může se snadno stát, že se brzy unaví. Zvláště je-li podnětů hodně, jsou-li složité a nebo nové.

Znaky Vysoce citlivých osob:

1.Celý život vám všichni říkali, že jste citliví.

Když jste byli malí, lidé často poukazovali na to, jak citlivé dítě jste byli a přátelé vás pravděpodobně popisovali jako ty, kdo nosili jejich srdce ve svém rukávu. Máte zkrátka TOLIK CITŮ. Neustále. A vždy tomu tak bylo.

2. Máte neuvěřitelnou intuici, která se málokdy mýlí.

Věříte svému instinktu a naučili jste se zaměřovat na způsob, jakým s vámi vaše tělo komunikuje, když se něco zdá být v nepořádku a nebo se má něco stát.

3. Nedokážete fungovat bez času o samotě.

Potřebujete čas na to, abyste pobyli sami se sebou a znovu nabyli síly. Potřebujete se dostat z dosahu sociálního hluku a být prostě o samotě sami se sebou. Pokud příliš dlouho jedete bez přestávky na úlevu od smyslových vjemů, cítíte se utahaní a vyčerpaní.

4. Jste snadno přehlceni.

Velké davy, ostrá světla, silné zápachy, dlouhé řady - mnohé z těchto věcí vás mohou okamžitě přehltit. Velké množství vjemů zvenčí může ničit vaše prožívání a i když se s nimi dokážete vyrovnat, zároveň se nemůžete dočkat, až od nich utečete.

5. Je pro vás těžké ustát negativitu druhých.

Pesimističtí lidé, lidé s negativní energií či lidé, kteří jako by vždy chtěli druhé stáhnout dolů - tyto typy lidí vás totálně vysávají. Prostě si s nimi nedokážete poradit.

6. Dokážete velmi snadno poznat, co je druhý člověk zač.

Už po krátké chvíli, kterou s někým strávíte, dovedete snadno poznat, z jakého je těsta. Vždy dokážete poznat, že někdo lže nebo něco popírá. Vaše vjemy ohledně druhých lidí jsou typicky zcela přesné.

7. Jste vysoce empatičtí.

Když váš přítel nebo milovaný člověk něčím prochází, jako byste tím sami procházeli také. Zapomeňte na smutné filmy a smutné písničky - BUDETE plakat. Avšak vám to nevadí. Máte rádi, když si dobře popláčete.

8. Každý s vámi chce mluvit a svěřovat vám své problémy.

Jste jedním z těch lidí, kteří k sobě druhé přitahují bez ohledu na to, kde jsou. Můžete sedět o samotě na lavičce v parku a obvykle se tam někdo objeví a přisedne si k vám. Za 20 minut znáte celou jejich životní historii. Jste dobrými posluchači, a proto jste také prvním člověkem, kterému lidé volají, když mají problém.

9. Máte několik bohatých vnitřních životů a milujete denní snění.

Někdy je toho na vás příliš a svět vás přehlcuje - a pak potřebujete uniknout. Vaše hlava je k tomu tím nejlepším místem, protože s vaším vysoce představivým mozkem si dokážete vytvořit úžasné vnitřní životy, které kvetou, zatímco přitom procházíte těžkým obdobím. V čase, kdy pobýváte mezi dvěma místy a nejste ani tam, ani tady, jako třeba v autobuse nebo v čekárně, opět vstupujete do svých denních snů. Je to pro vás jeden z nejlepších způsobů, jak znovu nabýt síly a ode všeho na chvíli utéct.

10. Vyhýbáte se násilným filmům a vyobrazením.

Tyto věci dovedete jen velmi těžko snést. Víte, že vás rozesmutní, znechutí či rozzlobí, a tak s nimi už ani nechcete nic mít.

11. Vytváříte si různé soubory hudebních skladeb pro každou konkrétní náladu, kterou pravidelně míváte.

Když se vám chce plakat a přemýšlet o něčem, co řešíte, zapnete si Drakea nebo Taylor Swiftovou a nebo nějakou náhodnou indie skladbu, díky které PROCÍTÍTE danou věc a pak ji prostě necháte jít. Nebo pokud chcete introspektivně posedět a přemýšlet o životě, zapnete si mix od Bon Iver. Máte playlisty pro jakoukoli náladu, které vám pomáhají zbavit se tlaku.

12. Využíváte své emoce jako pohon pro vaše tvoření.

Nemůžete cítit všechny ty pocity a přitom je nikde nevypustit! Možná píšete nebo kreslíte, malujete či sochaříte. Milujete, když můžete vzít věci, kterými procházíte, a přeměnit je v umělecké dílo.

13. Vždy si všímáte druhých a svého okolního prostředí.

Možná někdo lehce zaváhal, než něco řekl. Možná šlo o jemný náznak řeči těla mezi dvěma lidmi v kavárně. Ale vy tyto malé náznaky vždy vidíte.

14. Lidé se vás vždy ptají: "Proč jsi tak citlivý/á?"

A upřímně, je to jedna z nejotravnějších otázek, které mohou citlivému člověku položit.

15. Jste si vědomi toho, jak vás druzí vnímají.

Víte, kdy jste v práci ukázali to nejlepší a nebo to nejhorší. Víte, kdy se ve skupině lidí chováte neobvykle tiše a nebo když máte náladu stát se životem celé party. Vždy jste slušní a všímáte si, když druzí slušní nejsou. Jste intuitivní a vnímáte, jak si stojíte.

16. Jste obzvláště orientováni na detaily.

Máte svůj vlastní způsob, jakým si všímáte věcí, které druhým někdy unikají. Okamžitě si všimnete, že má někdo trochu jiný účes nebo že se v nějaké místnosti něco změnilo.

17. Když jde o randění, zamilujete se silně a rychle.

Jste typem osoby "všechno nebo nic" - buď se vášnivě zamilujete a nebo vůbec ne. Když máte někoho rádi, máte ho OPRAVDU rádi, a to může být těžké, pokud to daný člověk neopětuje. Může to vést k mnoha ztroskotaným romancím, ale vy jste nikdy nebyli na nějaké povrchní, nezávazné známosti, se kterými tolik lidí nemá žádný problém.

18. Dlouho vám trvá, než se rozhodnete.

Je pro vás snadné zvážit pro a proti dané situace, a tak když potřebujete učinit rozhodnutí, může to pro vás být zdlouhavý proces. Přemýšlíte o každém možném důsledku, který by z té které volby vzešel, a tak se chcete ujistit, že si vyberete to nejlepší řešení. A když se rozhodnete, a věci se nevyvinou tak, jak jste doufali, vracíte se zpátky do procesu přemýšlení a hledáte, kde jste udělali chybu.

19. Někdy si připadáte jako na emoční horské dráze.

Ať už se jedná o pozitivní či negativní pocity, když je cítíte - cítíte je SILNĚ. Zatímco jiní lidé svými dobrými či zlými událostmi zdánlivě proplují, vás tytéž události pohltí a cítíte se v nich plně přítomni, ať už se momentálně nacházíte kdekoli.

20. Pravidelně míváte velmi živé a složité sny.

Váš snový svět obsahuje detailní scénáře, které jako byste si hodiny a hodiny připravovali. Když o svých snech mluví druzí lidé, zdají se být velmi prosté a roztříštěné - ne jako ty, které znáte vy.

21. Lidé vám říkají, že jste "přecitlivělí".

22. Velmi rychle vás přetíží být mezi lidmi nebo poslouchat jejich problémy.

Jejich problémy se velice rychle stávají vašimi problémy. I dlouho poté, co jste někomu poradili a nechali ho jít, stále cítíte všechny ty pocity, které před vámi projevil.

23. Máte neuvěřitelně silnou sexuální touhu.

Když jste vysoce citliví, vychutnáváte si emoční spojení, které sex zprostředkovává mezi vámi a vaším partnerem či partnerkou. Všechny ty dotyky... které vám oběma působí příjemné pocity. Je to přesně to vaše a nemíváte vztahy, v nichž byste neměli silné sexuální spojení.

24. Máte zvláštní vztah ke kofeinu.

Vysoce citliví lidé jsou vysoce citliví také vůči účinkům kofeinu, takže ho nepijí tak normálně jako ostatní.

25. Upřednostňujete jednoduché, jasné uspořádání před nepořádkem.

Nepořádek vnímáte jako chaos. Nejste typ, který by si doma něco zdobil náhodně rozházenými dekoracemi. Nemáte rádi křiklavé barvy, hlasité zvuky, ani ostrá světla. Stejná citlivost, kvůli které vnímáte o hodně hlouběji všechny pocity, se také vztahuje na fyzické vjemy.

26. Nechápete, co lidé myslí tím, když říkají "prostě to nech jít" nebo "ber to zlehka".

Pro vás jsou city hluboké - nejsou jen tak něčím, co můžete jen tak zahodit. Když vás něco trápí, žádná taková fráze vám nepomůže.

27. Míváte problémy s úzkostí nebo depresí.

28. Nesnášíte, když jdete pozdě, nebo když musíte pracovat v konečném termínu.

Stres navíc není pro vysoce citlivé osoby nijak příjemný, a tak jakmile dospějí, stávají se lidmi, kteří se obecně objevují vždy dříve, účty platí okamžitě, když přijdou, a dělají úkoly tak, jak je dohodnuto, protože je to pro ně příjemnější než mít u hlavy pistoli.

29. Dáváte přednost rutině před změnami.

Místo abyste se začali nudit, začínáte vzkvétat - už na vás nedopadá tolik nových vjemů. Zažíváte ty samé věci znovu a znovu a jste schopni se soustředit více a více, aniž byste se museli vyrovnávat s novým prostředím.

30. Rodiče vždy říkali, že z toho vyrostete - ale to se nestalo.

Na rozdíl od stydlivosti nebo sociální úzkosti je citlivost vysoce citlivého člověka vlastností vrozenou (pravděpodobně geneticky). Je to to, kým jste - není to něco, co by se mělo napravovat.

31. Někdy vám druzí lidé připadají primitivní nebo dokonce barbarští.

Neberou v potaz city druhých, tak jako to děláte vy. Druzí jako by se prostě potulovali životem, říkali, co je zrovna napadne, a dokonce jako by se i snažili ubližovat druhým. Způsoby těchto lidí jsou pro vás naprostou záhadou.

* * *

zdroje: http://thoughtcatalog.com/koty-neelis/2014/09/17-signs-youre-a-highly-sensitive-person/ http://thoughtcatalog.com/christine-stockton/2016/05/17-signs-youre-whats-known-as-a-highly-sensitive-person/

překlad: Magda Techetová



ZNAKY VYSOCE CITLIVÝCH OSOB




4 indiánské zákony spirituality

29.7.2016 9:56

Ve svém životě se setkáváme s okamžiky, které nám dávají určitý signál, kam směřujeme. Každé setkání, každá radost i každá nemoc je pro nás zrcadlem a zároveň znamením.

Zákon č. 1: „Člověk, kterého potkáš, je ten pravý“ To znamená, že nikdo nepřichází do našeho života náhodou. Lidé, kteří nás obklopují, se kterými sdílíme, jsou tady buď proto, aby nás něčemu naučili, nebo aby nás popostrčili dál v situaci, ve které se nacházíme.

Zákon č. 2: „To, co se děje, je to jediné, co se mohlo stát“ Nic, ale absolutně nic z toho, co se nám děje, se nemohlo dít jinak. Ani v nejmenším detailu. Jednoduše neexistuje „Kdybych to byl býval udělal jinak, pak by to mohlo dopadnout jinak“. To, co se děje, je jediné, co se mohlo a muselo stát, aby nás tato lekce něco naučila a my se mohli posunout dál. Všechno, každá jednotlivá situace, která v našem životě vyvstane, i když se jí náš rozum i Ego vzpouzí a nechce ji akceptovat.

Zákon č. 3: „Každý moment, ve kterém něco začíná, je ten správný“ Vše začíná v tom správném okamžiku, ne později, ne příliš brzy. Pokud jsme připraveni vnést do života něco nového, je to ten správný okamžik.

Zákon č. 4: „Co má svůj konec, má skončit“ Opravdu je to tak jednoduché. Když v našem životě něco končí, slouží to našemu rozvoji. Proto je lepší to pustit a jít dál, s tímto darem prožité zkušenosti. Myslím, že není náhoda, že to teď zrovna čteš. Pokud ti tento text dnes přišel do rukou, tak proto, že splňuješ předpoklady a rozumíš, že žádná kapka deště nespadne nazmar. Dovol si jít dobrou cestou. Miluj celou svou bytostí. Buď nekonečně šťastný.



4 indiánské zákony spirituality




PROČ SE MUSÍM ROZLOUČIT S ILUZÍ DOBRA, ABYCH MOHLA ŽÍT V LÁSCE?

29.7.2016 9:43

Existuje mnoho psychologických i duchovních přístupů, které jsou postaveny na myšlence, že každý člověk je velmi rozmanitý komplex vnitřních hlasů nebo podosobností. Vždycky když se setkám s něčím, co se mi ve vnějším světě nelíbí, obracím se do sebe a hledám souvislosti. Většinou v sobě najdu nějakého podvraťáka nebo tak něco, s čím je potřeba pracovat. Jenže šokujícím zjištěním pro mě bylo, že někdy i to, co se tváří jako dobré, nemusí být v souladu s mou další cestou životem, s tím, kam vědomě směřuju – čili do pravdy. I to nejctnostnější dobro, které je na nejvyšším stupni těsně pod hranicí, kde končí dualita, stojí v opozici něčemu zlému, a tím to nevědomě posiluje. Jedno dává vznik druhému.

Co se týče rozumové morálky, stačí si otevřít učebnici dějepisu a je nám zcela jasné, že lidstvo koncept dobra jaksi vůbec nepochopilo. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem. Způsob, jakým rozlišujeme věci na dobré a zlé, spočívá v naší emoční reakci. Je to tak primitivní, že může být až děsivé, když si uvědomíme, jakou tomu přikládáme důležitost. Když se mi to líbí, schvaluji to, vyvolává to ve mně příjemné emoce – pak to hodnotím jako dobré. Když se mi to nelíbí, vyvolává to strach a nepříjemné emoce – je to zlé. Když je jakákoliv pozitivní hodnota vybudovaná na základě subjektivního nebo i kolektivního strachu z něčeho negativního, pak je to do budoucna řádně v pytli, protože aby byla iluze udržena, musí eliminovat vše, co do ní nezapadá. Můžeme si tedy vyprávět o komunismu, křižáckých válkách, inkvizici, plynových komorách. A nemusíme chodit do extrému, stačí se podívat na svou fb zeď. Jedna velká ořezaná iluze. Ale tady to aspoň všichni víme. Že není na světě nikdo, kdo by měl úplně každý den vánoce… i ta povětšinu času až nechutně šťastná Mráčková občas musí v depce zalézt na několik dní do postele a nemytá nečesaná přemýšlet o tom, proč je ten svět tak zlej a marnej.

Já si razím jednu filozofii. Jestliže je „dobrý skutek po zásluze potrestán“ nebo vede k nějakému dramatu, nebyl prostě 100% upřímný. Tečka. Je-li život jako řeka, pak zlo mohou být odpadky v ní, ale tohle dobro, které musí bojovat s nežádoucím, může působit jako vybetonování koryta této řeky. Ani jedno není pro plynutí řeky života zdravé, zabíjí to, co je přirozené, životní prostředí ztrácí svou diverzitu (rozmanitost), a tím i svou schopnost přežít a do budoucna díky výzvám prosperovat. Možná proto každá lidská civilizace nakonec dospěla ke svému pádu. Možná proto dobří lidé končí na ulici nebo s rakovinou.

Většina našich názorů a posudků vzniká z toho, že si na vnější svět projektujeme odpor nebo lítost pociťované ke svým vnitřním osobnostem, strach z toho, kam by náš život mohl směřovat, kdyby se dostali ke slovu. Nemusíme je eliminovat, jen pochopit. Když mam přijatou vnitřní agresi nebo sebelítost, vím o nich a ony mne neřídí, pak rozhoduji o svých reakcích já ve své celistvosti – a ne nějaké zapomenuté částečky mého omezeného úhlu pohledu. Pak namísto aby mi vnější svět vyprovokoval třeskuté emoce, může mi motivovat naučit se být lepší verzí sebe sama. Dobro za hranicí duality má zcela jiný význam, jinou energii, jiné důsledky, pak je to upřímné a neutíkám „dobrem“ od vlastního nepoznaného „zla“. Takové dobro dál plodí pozitivní následky, aniž by to bylo potřeba řídit vůlí člověka. Ale ego není sto tohle pochopit, proto ani nemá smysl ani o tom mluvit, ale možná můžu použít přirovnání. Jestliže hraji na zlo, dívám se na svět černými brýlemi, jestli na dobro, používám růžové brýle.

A co takhle koukat na svět prostě jen střízlivýma očima pravdy? Hledáme tvář dobra, protože konat takové nezištné, nesoudící, jen prostě přítomné dobro v podobě laskavosti a úplně obyčejné lidskosti je v této nejisté a agresivní době plné nelidských činů naprosto zásadní pro náš pocit bezpečí i životního uspokojení. Když jsem celistvá a pravdivá (s tím dobrým i zlým ve mně), pak nemám potíže sdílet to hezké ze mě, i když náhodou narazím na odvrácenou tvář tohoto světa.

Jana, www.liveinspirit.cz



PROČ SE MUSÍM ROZLOUČIT S ILUZÍ DOBRA, ABYCH MOHLA ŽÍT V LÁSCE?




JAK SE RODÍ DUŠE

29.7.2016 9:25

Nejdříve musí vzniknout Duch. Proto aby to člověk pochopil, dá se to přiblížit k energetickému souhrnu informací. Je to tedy velmi jednoduše řečeno energetický informační shluk energie, který vzešel z centrálního vědomí, čemuž se např. nejen v náboženství říká Bůh. Duch je jaké-si oddělené menší vědomí od tohoto centrálního velkého Vědomí, které můžeme jmenovat JEDNÍM, nebo také třeba Univerzem atd. Každý Duch, který se vědomě oddělil od centrálního, on sám byl před tímto úkonem samotným centrálním vědomím a proto než se oddělil, tak jako centrální Vědomí svým zářením vyprodukovalo samo sebe jako paprsky např. právě v podobě Ducha. Ku příkladu bych mohl uvést třeba světlo z baterky. Sama o sobě baterka je centrálním Vědomím a světlo, které z ní vychází jsou její již slabší Vědomí v podobě světelného vlnění, v podobě fotonů, v podobě studeného, nebo teplého světla, v podobě tedy samotného spektra atd. To je jen malý příklad pro pochopení.

Tedy oddělí-li centrální Vědomí ze sebe svoji část, pak se jedná o Ducha a jako takový má také své vlastní vědomí jako centrální Vědomí s tím rozdílem, že takový Duch již není celistvým vědomím jako je právě Centrální Vědomí, tedy Bůh. Každý takový Duch má své specifika a nikdy se nejedná o stejného Ducha. Může se stát, že dojde k jakési podobnosti dvou Duchů, ale přesto má každý svoji vlastní identitu, již své vlastní vědomí a tím i svůj plán pro své bytí, svou existenci. Takový Duch může být z pohledu lidského jak nový, tak tzv. starý Duch. Starý Duch má již mnoho zkušeností v různých realitách a vesmírech a na základě toho se sám pak rozhoduje, zda-li bude nadále díky svým zkušenostem prožívat další svá různá vtělení v různých podobách a nebo splyne zcela zpátky do centrálního Vědomí a tudíž svoji individualitu vymaže.

A teď tedy k Duši. Je velká mýlka domnívat se, že je Duše věčná. Věčný může být jen Duch a to pokud se tak sám rozhodne a nebo je věčný samotný zdroj - centrální Vědomí - Bůh. Duše sama o sobě by se dala přirovnat k jakému si ochrannému obleku, který slouží Duchu jako zprostředkovatel k projevení Vědomí až do hmoty, tedy do našeho fyzického světa. Pro vznik Ducha se používá tzv. mentální látka, nebo-li energie myšlenky. Duch by se dal přirovnat k myšlence vyprodukovanou Bohem - centrálním Vědomím. Tím, že je Duch nejblíže k Bohu, nedochází k tzv. pokřivení a tak takový Duch je vždy čistý. Čím více se Duch vzdaluje od Boha, tím více také slábne jeho vědomí. Je to jako opět s baterkou. Baterka vždy svítí silně a dobře na blízko, ale pokud s ní zasvítíme do dálky, její intenzita světla již slábne a proto čím dál, tím menší osvětlení, nebo-li tím menší vědomí. Zde již dochází díky slabé intenzitě světla k pokřivení, k odrazům, k stínům, ba dokonce i k fantazii atd. Pokud se Duch rozhodne o tzv. splynutí, nebo-li opravdový celkový návrat do centrálního Vědomí, pak se i jeho identita rozpadne a jako takový zcela zaniká. To dává možnost vzniku novým Duchům, tedy novým samostatným vědomím.

Pokud se Duch rozhodne prožívat svoji existenci i na materiální úrovni, pak jako takový nemůže přímo působit na materiální svět v podobě materiálních úkonů - činů. Proto si vlastní silou ( mocí myšlenky) stvoří tzv. Duši, která je již na mnohem nižší vibraci než Duch a tak je taková Duše blíže k materiálnímu světu. Tato Duše je stvořena z astrální látky, která je pod úrovní mentálního světa, kde sídlí Duch. Duch jako takový vloží určitou část sebe sama do formy Duše. Je dobré si uvědomit, že Fyzické tělo, Duše i Duch jsou produkcí, nebo-li činností centrálního Vědomí - Boha. To znamená, že myšlenka je atributem, nebo-li pohybem - činností Boha. Je také si velmi dobré uvědomit, že jsme Vědomím a za Vědomí se také máme považovat. Vše ostatní, tedy jakékoliv formy, představy atd., jsou jen iluzorní produkcí námi samotnými, které nám buď slouží, tedy tvoří a nebo neslouží, tedy vyjadřují se destruktivně. Duše je tedy jaký-si mezičlánek, prostředník mezi Duchem a materiálním fyzickým světem. Duše díky svým nižším vibracím o proti Duchu a vyšším vibracím o proti materiálnímu světu, pak ovládá fyzické tělo. Tělo samo osobě nemůže mít pohyb a ani samotnou činnost svých orgánů, pokud ho Duše jako zprostředkované vědomí Ducha a Duch jako zprostředkované vědomí Boha - centrálního Vědomí nevyživuje. Proto při smrti fyzického těla se zbytek vědomí (sídlící v lidském těle) přemístí zpátky do Duše a proto také jako Duše nabýváme více vědomí o sobě samých. Abych řekl pravdu tak zde by se dala napsat kniha, která by pojednávala o detailnějším prožívání sebe sama v různých podobách, formách ale i v různých situacích, jevů a existencí. Tak snad postačí toto malé vysvětlení. Ještě dodám, že po smrti fyzického těla se vědomí (dle svých zkušenostech a schopnostech) v podobě Duše nadále projevuje v astrální sféře do té doby, dokud je to možné či potřebné. Po té se Vědomí oddělí od Duše, které pak podléhá rozpadu v astrální sféře stejně tak jako podléhá fyzické tělo rozpadu v materiální sféře. Jediné co zůstává je samotné vědomí Ducha, které se samo rozhoduje zdali zcela splyne s Bohem v Jedno, nebo si svoji identitu ponechá a tudíž pokračuje dál ve své existenci.

Takže na otázku, kde se rodí Duše odpovídám v astrálním světě, ve sféře přechodu, proto je-li člověk hrubých vibrací pak po smrti zůstává v nízkých úrovní v této astrální sféře a to velmi dlouho. Takto je to také myšleno v křesťanství, které se o tomto zmiňuje v podobě pekla. Duše která je připoutána touhami k materiálním statkům velmi trpí, jelikož touha a chtění, nebo-li závislost na materiálních hodnotách (spíše nehodnotách) v ní vyvolávají silné abstinenční stavy, které jsou opravdu velmi silné a nepříjemné. Duše je takto uvězněna jelikož na materiální úrovni již nemá vliv a v astrální světě, tedy v nízkých úrovní této sféry nemá zase potřebné vibrace pro prolnutí se do vyšších stavů vědomí a to způsobuje jako kdyby se člověk nacházel např. jednou nohou v místnosti, kde je velký studený průvan a druhou nohou v jiné místnosti, kde je mokro a chladno. Nemůže se tam a ani tam a přesto se zažívá obojí, proto to přirovnání v křesťanství tykajícího se pekla.

Ve všem hrají hlavní roli Živly, které je dobré poznat, naučit se s nimi komunikovat např. skrze přírodní magii. Pravá magie nemá nic společného s kouzly. Pravá magie je o poznávání zákonu vesmíru, tedy o zákonu Ducha nebo-li o zákonu Boha. Zákon zde není něco co musí člověk povinně dodržovat, od toho nám právě byla dána ta svobodná vůle, proto lidstvo také prožívá situace takové jaké prožívá, ale všeobecně je vždy velmi dobrou cestou se něco o těchto zákonech dozvědět a začít je praktikovat ve svém životě. Toto je také na obsáhlou knihu, kde by se pojednávalo mimo jiné o myšlenkových formách, které zneužívají lidské vědomí pro svoji existenci, jelikož bez lidí by nemohli existovat. Problémem je, že aby si tyto entity udržely lidský zdroj Božské energie, po mnoho tisíců a milionů let mění své taktiky a formy. Tak např. někdy jsou ve formě Bohů a někdy ve formě mimozemšťanů atd. Jejich líbivá slova a jejich nápomoc je častou taktikou, jak si ochočit člověka, který je zdrojem nekonečné síly.

Je paradoxem, jak člověk dokáže tak hluboko zapomenout na svoji pravou podstatu, na svoji moc a sílu, na svoji Božskou tvořivost a stane se tak pouhou baterkou pro entity. Na štěstí je tu zákon, že nic není stejné a věčné. Nastala doba, kdy se lidé opět vrací ke své podstatě, sice budou ještě chvíli zase uctívat mimozemšťany a sami sebe vidět jako slabé a bezmocné, ale důležité je, že i mnoho lidí již poznalo záludnost a iluzornost ezoteriky, či se vymaňují z manipulací tzv. mimozemských entit a přestávají tak tříštit svoji vlastní životní sílu a začínají ji používat pro tvořivost a nikoliv již pro manipulaci či destrukci.

Ahoj Merlain



JAK SE RODÍ DUŠE




Výklad ČERVENEC 2016

29.6.2016 8:31

Červenec má z hlediska numerologie číslo 7. Klíčová slova pro číslo 7 jsou důvěra a otevřenost. Co nám červenec přináší? V rámci toho, jak procházíme jednotlivými měsíci od začátku roku 2016, si nyní budeme moci sáhnout na to, že je možné něco ve svém životě změnit a transformovat. Můžeme se sami sebe zeptat, zda již nazrál čas něco ve svém životě změnit nebo si budeme moci všimnout, že se věci samy od sebe mění a dávají do pohybu. Budeme procházet transformací v oblasti naší celistvosti, moudrosti a zodpovědnosti. Změna v našem životě se může odehrát na úrovni vnitřní (např. rozhodneme se začít přistupovat k sobě či životu jiným způsobem, začít vnímat život z té optimističtější stránky apod.) nebo se odehraje ve vnějším světě. Důležitým tématem je naše téma naší vnitřní pravdy, víry a důvěry. Obracejme se co nejčastěji sami k sobě a zjišťujme, čemu věříme a co je naše vnitřní pravda. Každý z nás v něco věří – někdo v sílu myšlenky, Boha, vnitřní vedení; v to, že vše má svůj smysl apod. Někdo naopak věří v to, že „za nic nestojí“ nebo že nemá žádnou hodnotu; že je svět špatné místo k žití, že je život boj apod. Každý z nás má nějakou pravdu a víru, podle které žije a která se mu v životě zviditelňuje (a zhmotňuje). Ptejme se sami sebe co nejčastěji, čemu věřím a co je moje vnitřní pravda. V červenci si budeme moci udělat takovou vnitřní revizi naší vnitřní pravdy a víry a event. ji pozměnit a transformovat tak, aby nám lépe sloužila. Budeme si moci uvědomit, co je pro nás důležité a k čemu upneme svoji víru. Budeme moci najít svoji nejhlubší pravdu, kterou chceme žít. Tento rok „uklízíme“ ve svém životě a odkládáme to, co pro nás není už důležité. A v červenci se budeme moci setkat se svojí vnitřní pravdou a vírou, odložit některá klamná přesvědčení (která žijeme) a event. se rozhodnout pro novou víru a novou pravdu o sobě. Pro některé lidi bude důležité odevzdat se vnitřnímu vedení a také nalézt vlastní vnitřní sílu navzdory všem těžkostem, které je v životě potkaly. Bude důležité uvědomit si, co chci žít, čemu se chci otevřít a co chci přivítat do svého života. Všichni máme svobodnou volbu, co se rozhodneme v daný okamžik žít, čemu se rozhodneme věřit a čemu ve svém životě můžeme říct ano. S výše uvedeným souvisí téma sebedůvěry a důvěry v život. Zeptejme se sami sebe, čemu věříme víc než sami sobě? Nakolik důvěřujeme sami sobě a svým schopnostem? Nakolik důvěřujeme životu a dokážeme strach nahrazovat důvěrou? Červenec nás bude konfrontovat s tím, že ačkoli ve vnějším světě se děje spousta věcí, to nejdůležitější pro nás je náš vnitřní svět a vnitřní pravda. Mnohé těžké události v životě se dějí pro nás, abychom se posunuli, transformovali a měnili svoje přesvědčení a způsoby vnímání světa. Červenec přeje mimo jiné cestování a pohybu. Je to měsíc proměnlivosti, změny a transformace. Z negativních pocitů se můžeme setkávat s pocity nespravedlnosti, křivdy a paranoi. Mohou se objevit obtíže související s fyzickým tělem, velmi často jsou to zuby. Změna do našeho života vždy přináší něco nového a mnohdy pozitivního, přináší nový vítr do plachet. A to je energie měsíce července. Věci se dají do pohybu a my je nechme, ať se dějí. Přeji příjemný červenec s důvěrou a vnímáním souvislostí.



Výklad ČERVENEC 2016




májové zamyšlení - chytání lelků ?

3.5.2016 15:53

Tak jsem zase na pár dní poodstoupila ze svého "pracovního tempa" a dala si pár dní volno. V něm jsem si uvědomila opět spousty krásných věcí, jako je radost být sama se sebou, jen tak se na svých procházkách zastavit s neznámými lidmi-starostou malé vísky, mužem sázejícím v naprosté radosti na poli okurky, s bezdomovcem, který neví, že může být šťastný. Uvědomila jsem si svoji vděčnost za tvoření svého života. Vděčnost za to, že v sobotu můžu být v Olomouci, v pondělí na Velehradě, ve středu v Brně, v pátek v Trenčíně a pak třeba v Itálii, na Maltě, prostě kde chci. . . práce se prolíná s odpočinkem, odpočinek s prací a vše se doplňuje . . přeji vám všem tento luxus bytí. . . a všichni ho můžeme mít. . . krásné májové dny



májové zamyšlení - chytání lelků ?




Víkendové májové nadechnutí v Bílých Karpatech

18.4.2016 11:30



Víkendové májové nadechnutí v Bílých Karpatech




Znovuzrození . . . (ne) lhostejnost

27.3.2016 19:44

Velikonoční postřehy

 



Znovuzrození . . . (ne) lhostejnost




Ano, i toto jsem já . . .

18.3.2016 9:41



Ano, i toto jsem já . . .




CHCE TO TRPĚLIVOST a dýchat . . . jsme děti Boží

6.3.2016 11:50

Čím dál víc si uvědomuji, že bytí na této Zemi je velký a zábavný experiment ). Celý týden jsem vnímala na lidech nespokojenost, lhostejnost, nenávist, útoky na ostatní ať slovem nebo fyzicky. Často jsem slýchala z rozhovorů okolo sebe to nenávidím, to nesnáším, to mě nebaví. Otcové svých dcer a synů okřikovali své potomky, nutili jim své názory a to velmi razantně a hlučně, přičemž jejich ženy stály opodál, jakoby se jich to netýkalo, někdy jsem se přistihla, že na tyto scény doslova zírám s otevřenou pusou a je jen s podivem, že jsem jednu neschytala ). Uplynulý týden byl velmi náročný pro mnoho lidí i já jsem na sobě pozorovala jakousi podrážděnost, nervozitu, brblání a frfňání ), únavu fyzického těla, potkávala jsem známé, které jsem třeba deset, dvacet let neviděla a říkala si, cože se to děje. Žádný zjevný důvod k výše popsaným pocitům a emocím jsem neměla. Naopak dostala jsem spoustu dárků a darů v podobě ajurvédské masáže, obrazy andělů, kytky, zhlédla jsem krásnou výstavu, viděla skvělé obohacující divadlo. Naučila jsem se větší trpělivosti ), jelikož mě celý týden provázely problémy s elektronikou. Musela jsem počkat až do včerejšího dne, kdy jsem to byla schopná uvidět. . . Jsou to velmi, velmi hluboko uložené staré vzorce chování negace a nespokojenosti, agresivity, které se vyplavily napovrch a chtěly být uzdraveny a vyléčeny, nešlo o nic jiného, než o uvědomění tohoto a být vnímavý,nepanikařit a dýchat, nechat to jen se projevit skrze tělo. Ve chvíli, kdy to u mě prošlo vědomím a následně fyzickým tělem, to zmizelo. Byla to velmi silná a mocná energie. Sice ještě cítím únavu, ale to pár šálků dobrého čaje a trocha spánku, odpočinku a pobytu v přírodě napraví. Tělo má, když si to dovolíme, skvělou sebeuzdravující schopnost. Dnes jsme to zase já radostná a celistvá. Mějte krásnou uzdravující neděli a buďte k sobě laskaví a vlídní, protože když neuděláte změny vy sami ze své vůle, budou udělány za vás a věřte, že to bolí. S láskou Mirka



CHCE TO TRPĚLIVOST a dýchat . . . jsme děti Boží




NASTAL ČAS RADOSTNÉHO BYTÍ

21.2.2016 16:01

Nevím jak vy, ale já mám poslední týden pocit, že vše, co jsme před léty "zaseli" v dobrém, se vrací v tomto čase několikanásobně v radosti a každodenních zázracích. Mnohým se ulevilo od vzorců, které již nemusejí žít. Mnohým se přitížilo, mnozí ztratily své nejbližší, spousta mladých lidí si sáhlo na život, protože nevidělo smysl života na této Zemi.. . . Energie posledních prosincových a prvních dvaceti dní v lednu bylo fakt dost hustý, přicházely velké zkoušky na našich cestách. Nyní přišel čas, kdy můžeme vydechnout a zase se zhluboka nadechnout. Vnímám ten nádech velmi hluboký a mocný, je čas se naladit na vlnu radosti a radostného bytí . . přeji vám krásné surfování a zítřejší úplněk 22.2. v 19.22



NASTAL ČAS RADOSTNÉHO BYTÍ




ZAMILOVANOST NEBO LÁSKA? . . . ukázka z mého e-booku

14.2.2016 10:09

ZAMILOVANOST má za následek slepotu, hluchotu, nemohoucnost. Člověk onemocní, protože nevidí nic jiného, než partnera, neslyší sám sebe, ale jen druhého a bez druhého není schopen života. Jsi mojí součástí. Člověk v zamilovanosti jedná spíše hlavou, chce toho druhého vlastnit, bojí se o své štěstí. Takže člověk si myslí v zamilovanosti, že jedná srdcem, ale je to jen rozum. Ve strachu o toho druhého žije v utrpení. LÁSKA naopak jedná srdcem. Chceš se mnou být, můžeš. Nechceš, nemůžu tě držet., Vím, že dokážu žít i bez tebe. Že svůj život zvládnu sám (a) a tudíž se o tebe nemusím bát, protože si věřím. Dokážu žít s tebou, ale i bez tebe. Obojí má pro mě stejnou příchuť. Nejsi mojí součástí, jdeš jen životem vedle mne. Tudíž jsem zdravý a schopný. Zde je volnost a mizí strach, vlastnění. Žije se zde život bez utrpení. Každá žena hledá k sobě hodného muže, ale pokud není silná uvnitř sebe, nemůže jí být hodný muž přidělen . Ona by pod vlivem hodného muže ještě více slábla, místo aby sílila. Záměrem Vesmíru je, aby každá žena zesílila, aby mohla být rovna muži. Pak může dostat hodného muže, protože je již silná a umí s tímto hodným mužem zacházet. Bude si vážit jeho úcty a ne jím pohrdat, že je bačkora. Hodným mužem pohrdají slabé ženy, protože se potřebují ještě učit od silného muže. S hodným mužem je nuda, nic se neděje, protože on jí vše plní a ona nemusí o nic usilovat. Slabá žena se potřebuje ještě hýbat, aby zesílila. Silné ženě stačí zůstat ve svém středu, už se nepotřebuje hýbat, a proto ocení hodného muže, už se nepotřebuje učit a bude jí vyhovovat klid a úcta. Na počátku věků byly silné ženy, které si přestaly vážit hodných mužů, poté byly slabé ženy, které si vážily silných mužů. V současnosti mají být silné ženy a vážit si hodných mužů. Vracíme se zpět k počátku a měly bychom nyní dobře pochopit svoji roli.



ZAMILOVANOST NEBO LÁSKA? . . . ukázka z mého e-booku




ILUZE VLASTNÍ NEDOKONALOSTI

14.2.2016 9:50

Základním omylem naší doby je fakt, že plýtváme téměř veškerou svou životní sílu na to, abychom se stali někým, kým ve skutečnosti nejsme. Své kvality, svoji jedinečnou energii, se kterou jsme byli stvořeni, vnímáme jako samozřejmost, v horším případě dokonce jako slabost. Místo toho, abychom žili svoji pravdu, tvořili ze sebe a užívali si svou jedinečnou část Boží energie, se snažíme naučit a rozvinout u sebe uměle kvality, které nemáme. Říkáme tomu vzdělání, růst, osobní rozvoj, práce na sobě... Často je to ale spíš sebepotlačování a systematické ubíjení vlastní jedinečnosti, které v nás jen násobí pocity viny a selhání. Podlehli jsme iluzi, že naše duše jsou nedokonalé, že jsme tady na Zemi kvůli tomu, abychom se vyvíjeli a učili. Někteří z nás jsou stále ještě ochotni věřit i v to, že součástí tohoto vývoje mají být také bolestné zkušenosti, trest, karma. Věříme, že bez duality a protikladů není možné žádné poznání a skutečné prožívání sebe sama. Ta iluze je tak stará a naše duše v ní už žijí tak dlouho, že ji začaly považovat za Boží pravdu, za Boží řád a zapomněly na to, že je možné žít jinak. Díky tomu, že máme možnost vnímat každou jednotlivou duši v její pravé podstatě, vidíme, jakou roli v celém Božím organismu jednotlivé duše hrají a jak do sebe jejich energie zapadají. Každý si neseme jistý aspekt Boží energie a všichni dohromady tvoříme pestrý, a přitom dokonalý celek. To, co je přirozené pro jednoho, je pro druhého naprosto cizí a nepochopitelné. Když popřeme své pocity, své touhy, zahodíme svůj jedinečný způsob sebevyjádření, abychom se přizpůsobili cizí představě o tom, jací máme být, ztrácíme svou energii, přestáváme vyzařovat do okolí svou jedinečnou Boží kvalitu a naše existence z hlediska Celku ztrácí smysl. Nejsme schopni v kontaktu s druhými sdílet a násobit energii. Naopak ji potřebujeme od druhých a prohlubujeme energetický deficit planety Země. Tvoříme společnost unifikovaných, nemastných, neslaných osob, které jsou bez energie a chuti do života, nejsou schopny se radovat, tvořit a milovat se. Přitom cesta ke štěstí každého z nás a zároveň i energetickému vzestupu planety Země je stejná. Je čas se přesunout od neustálého boje o energii, který ovládal život na Zemi po dlouhá tisíciletí, k násobení energie. Pouhá výměna energie ve vztazích je také málo. Když se potkají dvě zářící duše, vědomé si své jedinečnosti a vyzařující své Božské kvality, dochází k násobení energie a vzniká nová kvalita energie, která posouvá a proměňuje obě duše. To je zcela jiný způsob růstu a získávání poznání, než jaký jsme prožívali dosud. Toto je růst v souladu s Božím řádem, Boží láskou, růst, který navíc zajišťuje neustálý dostatek energie. Pokud takto žijí a tvoří všechny duše, je udržována kolektivně energie na vysoké úrovni. Přičemž není třeba se obávat, že pokud budeme následovat své pocity a touhy, podlehneme egu. Možnosti našich duší jsou mnohem velkolepější, než si dokážeme představit. Pokud budeme opravdu v souladu se sebou, jsme automaticky také v pokoře a v souladu s Božím řádem, protože tak jsme byli stvořeni. Nejsme na Zemi, abychom se cokoli učili, ale abychom tady dokázali (navzdory všemu) být sami sebou. Proto pamatujte, že takoví, jací jste, jste naprosto v pořádku. Vaše pocity, vjemy a myšlenky, které vás napadají, jsou správné a důležité, i když si jejich význam třeba zatím plně neuvědomujete a ostatní to mají jinak. Důležité je nic v sobě nepotlačovat a vydat se na cestu, na kterou vás zve vaše duše.

(c) Iva a Martin Uhlířovi, 2016. Článek smí být dále šířen a kopírován pouze v neupravené a nezkrácené podobě a pro nekomerční využití. Podmínkou je uvedení autorů a zdroje článku s aktivním odkazem. Zdroj: http://www.benodis.cz/news/iluze/



ILUZE VLASTNÍ NEDOKONALOSTI




ÚPLŇKY 2016

10.2.2016 18:49

užijte si je . . .



ÚPLŇKY 2016




PROČ ŽENY OPOUŠTĚJÍ MUŽE, KTERÉ MILUJÍ

29.1.2016 10:15

Autorem článku je muž - Aleš Ismail Vavřinec. . . kterému děkuji za tento pohled, velmi s ním souzním . . . Milí pánové tento článek píšu hlavně pro Vás, protože se velmi často při práci setkávám se zvláštním, a pro mnohé z nás, těžce pochopitelným fenoménem. Ženy opouští muže, které milují. Ačkoli se pak cítí mizerně a rve jim to srdce z těla, přesto to udělají. Nejprve seberou kuráž a potom svoje věci a odejdou. Opustí muže, se kterými mají děti, domovy i společné životy. Proč odcházejí … Ženy odchází z mnoha důvodů, ale jeden je obzvláště alarmující. Jeden, kterému by měli muži porozumět co nejdřív. Ženy odchází, protože muži nejsou přítomní a pozorní. Takový chlap pořád pracuje, hraje si, baví se a přáteli, sleduje TV, vysedává u počítače, sportuje … seznam je někdy bohužel až moc dlouhý. V jádru to nejsou špatní muži, naopak jsou dobří. Starají se o zajištění rodiny, jsou hodní, jsou dobrými otci. Jenže berou svou ženu jako samozřejmost. A můžete se pánové zlobit a být rozčílení, nadávat a popírat to. Jen říkám to, co vídám a čeho jsem svědkem při svojí práci. Vaše žena Vám nepatří. Nic Vám nedluží. Vy si jí získáváte. Den za dnem, minutu za minutou. Získáváte si jí právě svou přítomností a živou pozorností. Co Vaše žena chce … Vaše žena ji potřebuje cítit. Touží s Vámi mluvit o tom, co je pro ni důležité a cítit, že ji na 100% nasloucháte. Ne jen přikyvovat. Ne ji jen utěšovat. A už vůbec ne jí poučovat, dávat nevyžádané rady a logické argumenty. Vaše žena Vás potřebuje cítit. Nechce bezmyšlenkovité tápání ani rychlý bezmyšlenkovitý sex. Ona chce cítit Vaši vášeň. Dokáže ji vůbec cítit sami? Dokážete pořádně svou vášeň procítit? Umíte jí ukázat? Nejen vášeň se s ní pomilovat, ale vášeň pro to dýchat, být naživu a zářit. Je to ta nejpřitažlivější věc, kterou máte. Pokud jste jí ztratili, jaký má smysl tady vůbec být? Nevíte, kam se poděla? Najděte ji hned. Pokud se Vám to nepodaří, budete žít cizí život. Dotkněte se její hloubky … Pokud si myslíte, že jste se svou ženou plně přítomni, zkuste ji poslouchat. Má Vaše mysl tendenci bloumat? Všímejte si toho. Když se na svou ženu díváte, jak hluboce ji vnímáte? Podívejte se znovu, podívejte se hlouběji. Upřete na ní pohled déle než je obvyklé. Déle než může být komfortní. Až se Vás zeptá, co to děláte, odpovězte: „Dívám se do tebe. Chci se do tebe podívat hlouběji. Jsem zvědavý, kdo jsi. I po všech těch letech chci každý den vědět, co si dělala.” Ale řekněte jí to pouze tehdy, pokud tomu věříte a míníte to vážně. Dotkněte se jí se svou plnou pozorností. Než se se Vaše ruka setká s její kůží, všimněte si pocitu ve vlastním těle. Všimněte si, co se děje, když se dotýkáte. Co cítíte Vy? Zaměřte se na ty nejjemnější pocity a podněty. Řekněte vše, co prožíváte a čeho si všímáte. Ale já na to nemám čas … Rozumím pánové, nemáte na tohle čas. Jste zaměstnaní. Zahlcení, unavení, zaneprázdnění. Co takhle 10 minut denně? Dokážete aspoň to? Nemám na mysli jen velké akce, drahé večeře a nákladné dovolené, i když proti tomu nic nemám.



PROČ ŽENY OPOUŠTĚJÍ MUŽE, KTERÉ MILUJÍ




VŠE CO POTŘEBUJEME NOSÍME V SOBĚ . . . 27.1.2016

27.1.2016 10:06

Dnes jsem se probudila s pocitem, že mám tohle sdělit . . . Pořád něco řešíme, hledáme, bojíme se a strachujeme, pídíme se po informacích. . . . motáme se pořád dokola, nebo nahoru a dolů . . .to je v pořádku, učíme se a vyučujeme se jak být, čteme knihy, navštěvujeme semináře, meditace, přednášky, hltáme informace . . . Jenže pak by měl nastat okamžitk, kdy dojde k uvědomění sebe samého a je čas se rozpomenout, že všechno co hledáme, čím se zabýváme, co očekáváme, po čem toužíme je uvnitř nás samotných. Bůh je v nás. Máme tam všechny odpovědi na všechno. Jsme dokonalé bytosti s hologramem všeho co jsme kdy zažili a je jen na nás, co z toho použijeme. Všechny strachy, obavy ze změny, fóbie jsou spojeny s našimi minulými životy, s našimi zkušenostmi a na základě minulých dřívějších zkušeností v tomto životě jednáme a konáme. Zahoďte to, už to nemusíte žít. Máte už možnost žít zdravý, talentovaný, smysluplný život v radosti, laskavosti, lásce, zdraví . . . STAŃTE SE ŽIVOTEM !!!!



VŠE CO POTŘEBUJEME NOSÍME V SOBĚ . . . 27.1.2016




změny v partnerství . . . 26.1.2016

26.1.2016 14:13

dnes jsem objevila moc krásný článek, tak se o něj s vámi chci podělit, lépe bych to nenapsala, děkuji . . . Často píšete o potřebě změny, zejména v partnerství, kdy všechno táhne jen jeden, druhý se nezapojuje energií, časem ani tvořivostí, nechává všechno na Vašich bedrech. Sice cítíte vzájemnou lásku, ale to Vám samo o sobě nestačí. Vyčerpáni, voláte po změně, protože máte pocit, že už dál nemůžete. Navíc cítíte jistou nespravedlnost a křivdu, protože strůjcem všech změn, musíte být vždy jen vy. Mám pro Vás však stále stejnou zprávu, kterou sice slyšet nechcete, ale nedá se nic dělat. Změnit někoho nelze. Změnit lze jen sebe, ve smyslu změny dosavadního myšlení a změny dosavadních činů. Změnit se totiž může jen ten, kdo touhu po změně cítí a má potřebu něco změnit. Není v tom nespravedlnost. Proč by se měl měnit ten, komu to vyhovuje? Kdo se v tom cítí dobře. O koho je postaráno, komu stačí jen láska a to, co je? Iniciátorem změn jsou často ženy, protože jsou proměnlivé, jako počasí a vnímavé k nerovnováze. A tak se musí často měnit ony, aby se něco v jejich životě uvedlo do rovnovážného stavu. Musí častěji vystupovat ze své role a zase se vracet k tomu, kým jsou doopravdy. Teprve tehdy dovolí, aby se na ně svět začal dívat jinak. Jejich slova, myšlení i činy jsou jiné a to umožní změně, aby přirozeně vešla do života všech lidí kolem nich. Zejména těch nejbližších. Rozhodnutí je stav, kdy na ničem jiném nezáleží. Tak to platí i o změnách. Jestliže nepřijde rozhodnutí být tou změnou, pak se motáme jen dokola v kruzích svých myšlenkových vzorců, v nespravedlnosti, křivdě a pohlcení vnějším světem. Nikdo jiný nemá tu moc a sílu, jen vy. Shumavan * Prevzaté z: http://www.shumavan.cz/news/zmena-musi-prijit-od-toho-kdo-zmenu-chce/



změny v partnerství . . . 26.1.2016




Nedělní úplňkové zamyšlení . . . 24.1.2016

24.1.2016 22:36

Jsme spirituální bytosti. Nelze oddělovat duchovní rozměr od života. Obojí tam patří - jako nádech a výdech, obojí je dýchání. Pokud popíráme naši spiritualitu, to co není vidět a přesto tu je, jen odkládáme setkání s ní, které přijde. Obzvlášť v tomto roce jsme vedeni k vidění svého poslání a následování volání srdce. Co to vlastně je - ono volání srdce. Každý kdo je schopný a ochotný vidět své poslání a svůj vyšší úkol je veden k tomu jej naplnit - v ryzí pravdě, v souladu s plánem své duše. Bez okolků a bez výhrad. Už není dovoleno otálet a přešlapovat a dělat, že trochu nevím... Jakmile si vybereme stagnaci a zavřeme oči, před voláním a následováním svého úkolu, velmi oddálíme svůj posun vědomí a naplnění svého úkolu a plánu duše. Teď je ten čas... Teď! Připlouvá vlna, na chvíli se zpomalí, ale musí plout dál. S vámi nebo bez vás. Co horšího se stane, pokud neobsadíte své místo? Bude obsazeno. Třebaže vy jste ten nejvhodnější kandidát na určitý záměr, máte na to ty nejlepší předpoklady a je to navíc úkol - tedy touha vaší duše tohle zažít a zrealizovat, může se stát, že to minete. Sami sebe minete. Vlna správného načasování proplula. Vaše místo bude obsazeno. Musí být zaplněno. A bude. Přirozeně a snadno. Ten kdo vibruje stejnou frekvencí své připravenosti bude pozván... Můžete tak minout své poslání. Vaše duše cítí bolest a smutek z toho, že smysl vašeho bytí nenásledujete. Nemůžete říkat , že jste to nevěděli, není výmluv na nedostatek podnětů a informací - pokud čtete tyto řádky. Sami v sobě cítíte tlak a potřebu. Máte-li promlouvat k lidem, máte-li vyrábět předměty, máte-li malovat vysokovibrační obrazy, máte-li vyrábět svíce... Začněte. Neprodleně a hned... Píši tyto řádky pro dodání vám odvahy udělat co cítíte, navzdory starým zkušenostem a přesvědčením. Přicházejí nové podněty. Neověříte si je výchovou a standardy ve společnosti. Prověříte je jen svým srdcem. A vaše srdce je velmi silné. V této době jste na Zemi pro naplnění svého úkolu. Nikdy to nebylo důležitější než nyní. Tak do toho. Nezapomínejte, že existuje koncept tvoření reality. Vy svými činy tvoříte plně realitu okolo sebe a ta je živena a podporována vaší myslí. A na energii vaší mysli, vašeho záměru reaguje celý Vesmír. Jedinec je nyní víc než kdykoli dříve. Srdce se propojují a podporují. Každý jeden jste tak důležitý pro sebe a skrze sebe pro všechny a všechno. Každé jedno srdce zvyšuje kolektivní vědomí. A každé zmařená šance na vzestupu kolektivního vědomí chybí... Všichni musíme nyní udělat svou vnitřní práci. Být v souladu se svým vnitřním vedením a vaše autenticita je to, co je nyní nejvíc. Tak pojďme na to teď hned . . .pokud ještě stále nevíte jak na to nahlédněte do mého e-booku, najdete zde přesný návod, jak na to. 



Nedělní úplňkové zamyšlení . . . 24.1.2016




LEDNOVÉ ZAMYŠLENÍ - 11.1.2016

12.1.2016 0:25

Nedalo mi to, i přestože jsem se už už chystala ke spánku, zase jsem vstala a zapnula noťásek . . . po několika probdělých nocí ještě jedna navíc je pro mě v pohodě (mimochodem potřebuji čím dál méně spánku). Lednové energie a dynamika tohoto týdne jsou tak mocné, že vám chci sdělit, čeho se to vlastně týká, co se vlastně děje, Jednoznačně se ukazuje, že kdo do této doby jaksi neudělal potřebné změny i přesto, že věděl, že je potřeba změny dělat a to neprodleně, přichází na to, že jsou dělány za něho , bez ohledu na to jestli to chce nebo ne, jestli se mu to líbí nebo ne, prostě se to děje a mnohé hodně bolí. Ten, kdo to stihl do konce loňského roku, získává na síle a prohlíží skrze mlhu iluzí, kterou byl předtím zahalen a začíná se rozkoukávat a zjišťuje, jak je život květnatý, barevný, voňavý, krásný ve své jednoduchosti, ve své každodennosti. . . . Velmi vás nabádám, odhoďte všechny strachy, všechny iluze, projekce, všechno co už není ve Vašich životech potřeba, co už Vám neslouží a jděte vstříc sobě, životu, lásce, čistotě. . . mám vás ráda, přeji vám na Vaší cestě hodně odvahy



LEDNOVÉ ZAMYŠLENÍ - 11.1.2016




Zamyšlení o střídání ročních období a přání do následujících dní a měsíců .

2.1.2016 19:31

Včera jsem se vzbudila do Nového dne i roku s velkou radostí a pocitem čistoty.

Tento můj stav byl určitě podpořen i tím, že začalo sněžit a vše se pokrylo čistou vrstvou třpytivého něčeho blush . . možná si neuvědomujeme, že se u nás roční období střídají.Samozřejmě v naší všeobecné vědomosti to je, ale bereme to jaksi automaticky a ani se nad tím nezamýšlíme. Vloni jsem strávila zimu v Asii a tak jsem "nestihla" tuto bílou krásu . V těchto dvou dnech jsem si velmi silně uvědomila, že tato přirozenost mě i mému tělu chyběla. Je to něco, na co jsem odmala zvyklá, na tu rytmičnost jaro, léto, podzim, zima . . . příště to udělám jinak, užiji si zimu a pak odletím :-)), bude mi zase chybět jaro . . . smiley tak nevím sad uvidím . . . plánování není pro mě . .

S jistotou ale vím, že někam zase vyrazím enlightened. . . a nám Všem přeji do nadcházejícího Nového roku čistotu srdce, lásku. . . ženám jejich ženskost a mužům odvahu. . .



Zamyšlení o střídání ročních období a přání do následujících dní a měsíců .




Zimní slunovrat 21.12. Hostýn

22.12.2015 14:53

Každoročně v tento čas odjíždím na Hostýn, kde to mám velmi ráda v jakémkoliv ročním období, abych tu strávila pár dní sama se sebou a ukončila tak Zimním slunovratem rok. Chodím hodně do přírody a jsem dlouhé hodiny v bazilice, kde se přenesu v čase k mým mnoha životům. Je to překrásný čas a jsem vděčná za toto místo, které mi pomáhá odkrývat části mé duše. Tentokráte jsem tam byla naprosto sama, nikde nikdo, byla to zvláštní atmosféra, kdy se setmělo a za poryvu větru se mlha doslova přelévala ze strany na stranu. Uvědomila jsem si hloubku bytí, lásku a nekonečnost vesmíru . . . krásný vánoční čas



Zimní slunovrat 21.12. Hostýn




e-book

20.12.2015 20:48

Tak jsem to dotáhla do konce!  Už dlouho jsem cítila, že chci napsát knihu, původně jsem si říkala, že to bude cestopis, ale vyšla z toho elektronická kniha ze života :-)) a těším se z toho. . cestopis příště :-)).

Možná jste už přečetli mnoho knih, možná jste již navštívili spousty seminářů, zaměřených na osobnostní růst,možná jste si již prošli různými terapiemi, ale stále jste nenašli klíč, jak být trvale šťastnými. Po přečtení tohoto e-booku vám střípky do sebe zapadnou jako puzzle a navždy změníte své životy! Možná jste na začátku své cesty za poznáním a teprve směr a cíl své cesty hledáte. Možná patříte mezi ty, kteří jsi do této chvíle, ani neuvědomili, že můžete žit jinak, že se dá žít jinak. Své životy žijete v přesvědčení, že to tak musí být napořád. Říkáte si, že to máte těžké a nedá se s tím nic dělat. Možná vám taky přichází myšlenky, že si nezasloužíte lepší život. Nebo stále čekáte, že to za vás udělá někdo jiný. Po přečtení tohoto e-booku budete přesně vědět, co máte dělat a jak toho dosáhnout. Objednat si ji můžete již nyní zde  http://www.cestouzivotem.cz/ebook



e-book




ŠAMANSKÉ LÉČENÍ - 12.12.2015 - UH

18.12.2015 20:40

Krásné nedělní poledne moji milí. Včerejší velmi silné datum jsem měla příležitost strávit v přítomnosti 35 krásných bytostí, které si v tento předvánoční čas našli chvilku pro sebe, na zastavení se a uvědomění si toho, co je v životě důležité. Byl to velmi silný zážitek. Za zvuků šamanského bubnu, tibetské mísy, chřestidla a za pomoci šamanské vody a tabáku jsme očistili svá těla i duše od všeho, co nám již v našich životech neslouží, projevili vděčnost za vše, co nám do života přichází a posouvá nás k tomu být lepším člověkem. Děkuji vám za Lásku a Světlo na vaší i mé cestě . Mám vás ráda. . Více foto z této akce najdete ve fotogalerii



ŠAMANSKÉ LÉČENÍ - 12.12.2015 - UH